>
>

Lázně Libverda

oficiální stránky obce
Úvodní strana

Na Bukovou a na Bramberk

Pohled z Vyhlídky, autor: Město Smržovka

Jizerské hory

Smržovka, 486 51

Telefon: +420 483 382 286
E-mail: mki@smrzovka.cz
Web: www.smrzovka.cz

Nenáročná vycházka místy poutavých příběhů a rozhledů podhůří Jizerských hor.

Smržovka - Vyhlídka (1 km) - Záhoří (2,5 km) - Čertova komora - Buková (4,5 km) - Střední Maxov, silnice (6,5 km) - Horní Maxov, kostel, MHD (9 km) - Bramberk (10,5 km) - Böhmova kotlina - Horní Lučany, MHD (13 km) - Záhoří (15 km) - Smržovka (16,5 km).

Přímo nad středem Smržovky se zvedá návrší s nápadnou skalní skupinou zvanou prostě Vyhlídka. Skály tady jsou na třicet metrů vysoké a hlavní z nich sestává z několika bloků navzájem od sebe oddělených průrvami a stržemi. Nejmohutnější skalisko je charakteristické svými římsami, které je obepínají. Na jedné z nich se nachází obří skalní mísa, bájemi opředená Čertova studánka. Na Vyhlídce prý bydlel zamilovaný skřítek Sklenařík. Přestože byl odmítnut, daroval obdivované dívce mísu dukátů a jejímu ženichovi zařídil sklářskou pec. Pak už jen plakal a plakal, až naplnil hluboký skalní hrnec.

Vyhlídka je prvním cílem naší vycházky. Z nádraží nás povede modré značení KČT nebo Smržovský vyhlídkový okruh. Cesta překročí železniční trať a zvolna stoupá.. Na okraji lesa přijdeme na rozcestí turistických cest. Odbočíme z modře značené cesty doleva a upravená stezka s lavičkami nás brzy dovede k úpatí Vyhlídky.

V dřívějších dobách nebýval vrchol porostlý lesem, a tak byl pohled na něj ještě mnohem působivější než dnes. Vyhlídce se tehdy říkalo Finkstein a byla pojmenována podle majitele pozemků, na nichž se skaliska nacházela. Ve zlatém období turistického objevování, které spadá do druhé poloviny 19. století, nemohla taková dominanta uniknout pozornosti romantiků. Když pak byl ve Smržovce v roce 1898 založen místní odbor Německého horského spolku, stalo se jeho prvořadým cílem zpřístupnění vyhlídkových skal. Po schodech a nakonec po značně strmých stupních vystoupíme na vrchol. Přestože les již na několika stranách převýšil skálu, nabízejí se z ní zajímavé pohledy. Jako na dlani pod námi leží Smržovka, nad níž dominuje výrazný Černostudniční hřbet, zahlédnout však můžeme i krkonošskou Černou horu nebo Žalý.

Z vrcholu Vyhlídky sestoupíme asi 0,5 km zpátky na modře značenou cestu. Ta krátce stoupá a záhy nás dovede na louky v Záhoří. Překročíme silnici, kde se připojí žluté značky, po kterých pokračujeme lučinou a o něco později lesem k vrcholu Bukové. Ještě dříve, než dojdeme na nejvyšší místo, spatříme vlevo nedaleko cesty otevřenou jeskyni. Je to pověstná Čertova komora, kde prý roku 1863 rozdrtila zřícená skalní plotna synka drvoštěpa Augustina Sedlaka. Čertovou komorou se však nakupené balvany nazývají proto, že se tady měl scházet se samotným ďáblem pověstmi opředený kovář Andreas Kunze, horaly přezdívaný Brechšmíd.

Vrcholu Bukové se nakonec stezka vyhýbá a kdo by přeci jen na něj chtěl vystoupit, ten se bude muset chvíli prodírat houštinou vlevo od cesty. Daleké rozhledy však současného návštěvníka nečekají.

Pohodlnou cestou poté sestoupíme do Středního Maxova k silnici a po ní odbočíme doleva. To už nás povede zelené značení do Horního Maxova a dále až na Bramberk. Nejprve však, po necelém kilometru mírného stoupání, dojdeme k hotelu Maxov (vlevo). Na druhé straně, nedaleko silnice, stojí mezi chalupami bájná Brechšmídova kaplička.

Právě tady, v místech, kde byla později postavena ze žulových kvádrů šestiboká kaple, se měl Brechšmíd upsat ďáblu.

Náš výlet pokračuje ke kostelu Nejsvětějšího srdce Páně v Horním Maxově. Kostel s nápadnou věží byl postaven v roce 1910 a v posledních letech prochází postupnými opravami. Podél plotu jelení obory pokračujeme po místní silnici na Bramberk, na jehož vrcholu stojí od roku 1892 turistická chata a kamenná rozhledna postavená o dvacet let později.

Z Bramberku do Smržovky půjdeme po modrém značení. Cesta nyní klesá k silnici a dále do lučinatého údolí, zvaného Böhmova kotlina. Potom okolo pohostinství Jelení chata, jehož název souvisí s bývalým chovem jelenů v oboře. Na závěr se přes Horní Lučany vrátíme do Smržovky. Modré značení míjí znovu Vyhlídku, cestu si však můžeme částečně zkrátit, půjdeme-li do Smržovky po nepříliš frekventované silnici.

Jedná se o nenáročnou vycházku za poutavými rozhledy a na místa, kde prý žil pověstný Brechšmíd.


Příloha

Fotogalerie

Pohled z Vyhlídky, autor: Město Smržovka

Pohled z Vyhlídky

 
Rozhledna Bramberk, autor: Město Smržovka

Rozhledna Bramberk

 
Mapka, autor: Město Smržovka

Mapka

 
Buková hora, autor: Město Smržovka

Buková hora

 
 
 

Anketa

Souhlasíte s tím, aby se na zahradě MŠ vybudovalo pro děti nové hřiště?
 
49% (312)
 
50% (318)
Všechny ankety a kvízy
 

Lázně Libverda

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.


Partnerská města

swieradow zdroj mirsk trzebiel

Loga partnerů

Projekt byl podpořen z dotačního fondu Libereckého kraje.
banner cemba banner swieradowzdroj
Obecní úřad Lázně Libverda © 2007 | Lázně Libverda 16, 46362 Hejnice
Tel: 482 322 151 | E-mail: info@laznelibverda.cz
 
load