>
>

Lázně Libverda

oficiální stránky obce
Úvodní strana

Turistická trasa Kotel

Hora Kotel, autor: archiv KHK

Krkonoše

Bedřichov 88
Špindlerův Mlýn, 543 51

Pěší výlet přes Vrbatovu boudu a Dvoračky.

Průběh trasy:
Špindlerův Mlýn * Medvědín * Vrbatova bouda * Dvoračky * Horní Mísečky * Špindlerův Mlýn

Popis trasy:
Ze Špindlerova Mlýna vyjedeme lanovkou na Medvědín a po žluté a červené značce dojdeme k Vrbatově boudě. V další cestě pokračujeme po červené značce na Dvoračky. Zpět se vracíme po zelené značce na Horní Mísečky a odtud po červené do Špindlerova Mlýna, odbočíme vlevo a po modré značce dojdeme k dolní stanici lanovky.

Vrbatova bouda
Horská bouda na hřebenu Krkonoš v závěru Horské silnice z Horních Míseček. Výhledové místo.

Mohyla Hanče a Vrbaty
Nad Vrbatovou boudou stojí Mohyla Hanče a Vrbaty, připomínající událost z roku 1913. Tehdy tudy vedl velmistrovský lyžařský závod, při němž náhlá změna počasí vedla k tragické události. Přímo na trati zahynul nejlepší český běžec Bohumil Hanč a nedaleko i jeho přítel Václav Vrbata snažící se mu pomoci.

Harrachovy kameny
Blokovité Harrachovy kameny jsou nejznámějším útvarem na vnitřním hřbetu Krkonoš a ční nad hranou Velké Kotelní jámy. Harrachovy kameny se nacházejí při cestě od Vrbatovy boudy na Kotel. Ze značené cesty od Harrachových kamenů je téměř kruhový výhled na Krkonoše, Jizerské hory, Trosky. Přístup je možný pouze po značených turistických stezkách od Vrbatovy boudy a ze Dvoraček.

Kotelní jámy
Jihovýchodní svahy Kotle jsou typické ledovcové kary se zbytky morén a vzácnou květenou. Patří k nejexponovanějším lavinovým svahům v Krkonoších. Značený turistický chodník vedoucí po jejich spodním okraji bývá v době lavinového ohrožení samozřejmě uzavřený. Tato tzv. Krakonošova cesta, která vychází z Horních Míseček, prochází právě Kotelními jamami, přes Dvoračky do Harrachova, byla otevřena 19. září 1894. Zelená značka, která kotelními jamami vede, je určená výhradně pěším turistům a pro vedení kola je nevhodná (velké kameny).

Kotel
Kotel (zvaný též Kokrháč) považovaný za nejkrásnější krkonošskou horu s výškou 1435m je dominantní svorový vrchol. Jeho typický tvar je charakteristický při pohledu z blízkého i vzdáleného okolí. Jeho jižní svahy porůstá kleč, na severním svahu v několika kamenných polích je několik malých pevnůstek (tzv. řopíků) jako památka na obranný systém vybudovaný před druhou světovou válkou ve 30. letech. Jihovýchodní svahy spadají příkře Malou a Velkou Kotelní jámou.

Růženčina zahrádka
Vrcholová louka ve výšce 1400 m ohraničená nízkým kamenným valem o průměru 33m neznámého původu. Výskyt vzácné květeny.

Dvoračky
Dvoračky patří mezi jedny z nejstarších krkonošských bud. Původně to byla horská zemědělská usedlost. Rozlehlé okolní lučiny s hustou travou umožnily chov dobytka. Bouda byla založena roku 1707 rodinou Schierovou. V březnu 1893 vyhořela a spáleniště koupil hrabě Harrach a přestavěl ji na hostinec.

Horní Mísečky
Významné horské rekreační středisko Horní Mísečky leží 1 000 m n.m. V Horních Mísečkách se nachází řada rekreačních objektů. Prochází tudy Horská silnice z Dolních Štěpanic k Vrbatově boudě. Končí zde naučná stezka Prameny Labe.
První bouda byla v Horních Mísečkách postavena již roku 1642. V současnosti zde lze spatřit zbytky hald hlušiny po rudném průzkumu z poloviny 20. století. Čtyřsedačková lanová dráha Medvědín, která vede do nadmořské výšky 1270 m n. m., je ideálním spojením Horních Míseček se Špindlerovým Mlýnem.

Špindlerův Mlýn
Špindlerův Mlýn leží u soutoku Labe a Dolského potoka v nadmořské výšce 710 m. n. m., žije zde okolo 1400 trvale žijících obyvatel. Výjimečné klimatické podmínky a rozmanitá horská příroda přispěly k tomu, že se Špindlerův Mlýn postupně přeměnil v jedno z nejvýznamnějších a nejvyhledávanějších středisek cestovního ruchu v České republice.
Nejstarší část obce Špindlerova Mlýna je Svatý Petr, který je zmiňován už v 16. století v souvislosti s dolováním rud na úbočích Kozích hřbetů a Stohu, podobně jako Labská (dříve Krausovy Boudy), kde se usadili dřevaři z alpských zemí pověření horním hejtmanem Kryštofem z Gendorfu těžbou a dopravou dřeva pro vrchlabské panství. Od druhé poloviny 19. století zaznamenal Špindlerův Mlýn výrazný rozvoj vzhledem k rozmachu cestovního ruchu, turistiky a zimních sportů.

© Geodézie On Line 2009

Příloha

Fotogalerie

Lanovkou na vrch Medvědín, autor: Michal Mikulec

Lanovkou na vrch Medvědín

 
Vrch Medvědín, autor: Michal Mikulec

Vrch Medvědín

 
Vrch Medvědín, autor: Michal Mikulec

Vrch Medvědín

 
Vrbatova bouda, autor: jan špelda

Vrbatova bouda

 
Mohyla Hanče a Vrbaty, autor: archiv KHK

Mohyla Hanče a Vrbaty

 
Zlaté návrší, autor: Petr Kamenický

Zlaté návrší

 
Hora Kotel, autor: archiv KHK

Hora Kotel

 
Hora Kotel, autor: archiv KHK

Hora Kotel

 
Špindlerův Mlýn, autor: jan špelda

Špindlerův Mlýn

 
 
 

Anketa

Souhlasíte s tím, aby se na zahradě MŠ vybudovalo pro děti nové hřiště?
 
49% (312)
 
50% (314)
Všechny ankety a kvízy
 

Lázně Libverda

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.


Partnerská města

swieradow zdroj mirsk trzebiel

Loga partnerů

Projekt byl podpořen z dotačního fondu Libereckého kraje.
banner cemba banner swieradowzdroj
Obecní úřad Lázně Libverda © 2007 | Lázně Libverda 16, 46362 Hejnice
Tel: 482 322 151 | E-mail: info@laznelibverda.cz
 
load