>
>

Lázně Libverda

oficiální stránky obce
Úvodní strana

Za výhledy na Luž

mapa trasy

Lužické hory a Žitavské hory

Pěší výlet na nejvyšší bod Lužických hor.

Průběh trasy:
Nová Huť * Stožecké sedlo * Ptačinec * Luž, odbočka * Luž * Luž, odbočka * Chata Luž * U Jána * Stožecké sedlo * Nová Huť

Popis trasy:
Z parkoviště na Nové Huti se vydáme na sever po modré značce přes Stožecké sedlo k České bráně. Cestou se můžeme zastavit na vyhlídce Pětikostelní kámen, kam nás zavede krátká odbočka modré značky. Od České brány pokračujeme hraničním hřbetem po červené značce k odbočce na Luž. Nejvyšší bod Lužických hor nabízí téměř kruhový výhled na velkou část Lužice, Českosaského Švýcarska a Lužických hor. Po sestupu pokračujeme po červené značce k chatě Na Luži. Po zelené značce sestoupíme k rozcestníku U Jána, kde poblíž můžeme spatřit sirný pramen. Zpět nás do Stožeckého sedla dovede žlutá značka a na výchozí místo zelená značka.

Pětikostelní kámen
Skalní vyhlídka na jihozápadním svahu Pěnkavčího vrchu, za dobrého počasí bývalo ze skály vidět pět kostelů.

Trojhran
Skalka na významném lomu hranice, dříve mezi panstvími Rumburk, Zákupy a Žitava, dnes mezi Saskem, a okresy Česká Lípa a Děčín. Na temeno pískovce vsazen na počátku 30. let žulový mezník.

Luž
Nejvyšší vrchol Lužických hor (793 m n. m.), znělcová hora dříve nazývána Špičák nebo Mittagsberg (Polední hora, při pohledu z Waltersdorfu stojí slunce nad vrcholkem přesně v poledne). Český název Luž byl poprvé použit roku 1909. Luž vytvářela zemskou hranici mezi Čechami a Lužicí, dnešní státní hranice prochází přes vrcholovou plošinu. Z vrcholu je nádherný rozhled do kraje.

Sirný pramen
Vydatný pramen železité vody na pravém břehu Hamerského potoka. Chuchvalce kašovité hmoty žlutohnědého povlaku vytvářejí bakterie.

Nová Huť
Samota na katastru Svoru, původně stará sklárna již ve 13. století, dodnes nelokalizovaná. V letech 1750 až 1881 v provozu nová sklárna. Kolem roku 1805 zde stálo dřevěné stavení pro stavbu císařské silnice a od roku 1869 zastávka železnice. Roku 1896 po požáru postaveny zděné budovy včetně hájenky a hostince. Na podzim 1938 přestřelka s henleinovci, příslušníci SOS zastřelili dva německé ordnery. V letech 1945 - 49 oddělení finanční stráže.

© Geodézie On Line 2009

Příloha

 

Anketa

Souhlasíte s tím, aby se na zahradě MŠ vybudovalo pro děti nové hřiště?
 
49% (311)
 
50% (314)
Všechny ankety a kvízy
 

Lázně Libverda

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.


Partnerská města

swieradow zdroj mirsk trzebiel

Loga partnerů

Projekt byl podpořen z dotačního fondu Libereckého kraje.
banner cemba banner swieradowzdroj
Obecní úřad Lázně Libverda © 2007 | Lázně Libverda 16, 46362 Hejnice
Tel: 482 322 151 | E-mail: info@laznelibverda.cz
 
load