Lázně Libverda

Na Lesním hřbitově najdeme i sedm hrobů popravených účastníků Rumburské vzpoury z roku 1918. Popraviště se nachází nedaleko za hřbitovní zdí. V letech 1908-1909 byl hřbitov prohlášen kulturní památkou.

V měsíci květnu a červnu zde rozkvétají rododendrony a hřbitov se tak mění v rozkvetlou zahradu.

Z historie hřbitova:

1918
3. březen - Podepsání mírových smluv v Brestu-Litevsku mezi zástupci německého a rakousko- uherského velení a sovětské vlády.
březen - květen - Návrat propuštěných zajatců z Ruska a opětné začleňování do kmenových útvarů, rovněž do 7. střeleckého pluku z Plzně se sídlem v Rumburku.
20. květen - Rozkaz o snížení dávky chleba a ustavení pochodové roty na frontu z rumburské posádky.
21. květen (6 hod. ráno) - Nástup třetí roty na dvoře dívčí školy proti rozkazu se zbraněmi. Incident s hejtmanem Františkem Klöpferem: Počátek vojenské vzpoury v rumburské posádce. Obsazení nádraží, pošty a úřadů. Opatření vůči důstojnickému sboru. Výzva Františka Nohy k tažení na Prahu. Zapojení desátníka-aspiranta Stanislava Vodičky do vzpoury.
(8:15 hod.) - Hlášení zemskému velitelství o nepokojích v posádce.
(po 10. hod.) - Odchod vzbouřenců z města (kolem 670 mužů) směrem na Krásnou Lípu. Výzva Stanka Vodičky pod Dýmníkem k setrvání v odporu a rozdělení velitelských úkolů. Obsazení vlaku v Krásné Lípě a odjezd první skupiny směrem na Jedlovou. Střet s četníky v Rybništi - jejich útok odražen. Další srážka na nádraží v Jedlové: část vzbouřenců pozatýkána, zbytek pokračuje pěšky přes Svor do Boru u Č. Lípy. Pěší pochod druhé skupiny z Krásné Lípy na Chřibskou, Falknov (zabrání nákladního auta), Polevsko a Arnultovice, rovněž do Boru.
(17 hod.) - Srážky levé křídelní části na severním okraji Boru s pochodovou setninou 18. pluku a pravé části poblíž Skalky u Arnultovic.
(18 hod.) - Po drobných přestřelkách obsazení Boru vzbouřenci. Zajištění kasáren na Poštovní třídě a porada o dalším postupu. Přemístění pronásledovatelů do okolí Chotovického kopce a do týla vzbouřenců (velitel hejtman Flibor).
(19 hod.) - Pokračování v pochodu vzbouřenců na Českou Lípu. Výzva hejtmana Flibora ke kapitulaci odmítnuta. Po krátké přestřelce zajímání a odzbrojení předvoje. Neorganizovaný ústup a následně potlačení vzpoury ve městě a okolí. Padlí na straně vzbouřenců: František Schuss, civilista Růžička a Vojtěch Krumpas (zemřel na následky zranění v okresní nemocnici v Boru).
22. květen - Vyhlášení stanného práva - patroly zatýkají vzbouřence, rozprchlé po okolí. Uvěznění zatčených v Rumburku, v Boru, v České Lípě a v Jablonném v Podještědí.
25. květen - V Rumburku zahájen soud s pěti hlavními vůdci: Vodičkou, Nohou, Kovářem, Plassem a Zelenkou.
28. květen - Tři rozsudky smrti u rumburského soudu. Večer ve 22:30 potvrzeny justičními úřady.
29. květen (3 hod. ráno) - V soudní síni přečteny rozsudky smrti Vodičkovi, Nohovi a Kovářovi.
(5. hod.) - Odvedení odsouzenců na popraviště.
(po 6 hod.) - Vykonání rozsudku v Rumburku. V bývalém hotelu U zlatého orla v Boru skončeno přelíčení s 21 účastníky. Z nich sedm odsouzeno k trestu smrti, čtrnáct na pět až deset let těžkého žaláře.
(21:30 hod.) - Poprava sedmi odsouzených v Boru za lesním hřbitovem a přenesení do márnice.
31. květen - Pohřeb popravených bez rakví v zadní části hřbitova bez účasti veřejnosti.

1919-1938 - Pravidelné každoroční pietní připomenutí památky padlých rumburských hrdinů v Boru u České Lípy za účasti žijících účastníků vzpoury, české menšiny a Čsl. obce legionářské.

1940 - Zničení pomníku na lesním hřbitově nacistickou správou a zakopání jeho zbytků poblíž hlavního vchodu na hřbitov.

1948 - Obnovení pomníků u hrobů i na popravišti při národní pouti.

1968 - Oslavy 50. výročí rumburské vzpoury v Novém Boru v průběhu tzv. pražského jara za přítomnosti presidenta Ludvíka Svobody a Josefa Smrkovského.

PhDr. Vladislav Jindra

Zpracováno podle údajů Jana Fialy - Rumburská vzpoura, kronikářských zápisů obcí Arnultovice a Bor, zápisky K. Würfela a d. Obrazové materiály z majetku autora.

V zadní části hřbitova se nachází pomník hrdinům rumburské vzpoury. Byl odhalen 27. května 1923, jeho autorem je ak. sochař Karel Dvořák. Pomník byl postaven ze sbírek a darů veřejnosti a české menšiny pod patronací „Kroužku pro postavení pomníku obětem rumburské vzpoury v Boru u České Lípy“ (hlavní iniciátor František Pála, propagátorka v tisku Marie Majerová). Motto na pomníku: Běda člověku, který nemá zač by zemřel. (L. N. Tolstoj).