Český ráj
Valdice, 507 11
V roce 1636 byly do krypty kartuziánského kláštera převezeny ze Stříbra ostatky Albrechta z Valdštejna. V roce 1782 byly ostatky z krypty vyzvednuty a převezeny do Mnichova Hradiště.
Kartuziáni žili v klášteře do téhož roku. Dekretem císaře Josefa II. z roku 1782 byl klášter zrušen a o rok později byl dán do dražby, ale nikdo o něj neměl zájem. V klášteře vzniklo vojenské skladiště a sýpky, a poté zde sídlili císařští úředníci. Když i ti později klášter opustili, budova chátrala. V letech 1856 - 1857 byl klášter opraven a přebudován na známou věznici, kde si odpykával trest i světoznámý loupežník Babinský.
Klášter vybudovali Valdštejnovi italští dvorní mistři. Podle projektu architekta Andrey Spezzy z roku 1627 se stavbou roku 1630 začali jeho bratr Giovanni Battista Spezza a Franz Latomus. V díle pak pokračoval Nicolò Sebregondi a do roku 1655 je dokončil Giovanni Battista Pieroni. Na úpravě interiérů se pracovalo až do roku 1665. Objekty na přibližně obdélném půdorysu jsou uspořádány osově symetricky od vstupní brány podle podélné západo-východní osy s kostelem sevřeným kvadraturou uprostřed areálu. Postranní křídla původně tvořily izolované cely řeholníků, každá s vlastní zahrádkou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, dříve zasvěcený sv. Brunovi a později sv. Josefovi je trojlodní bazilika se třemi páry bočních kaplí podle římského Vignolova vzoru. Na vstupním portálu má tesaný rakouský říšský znak z doby kolem roku 1650 a v nikách čtyři sochy patronů (sv. Bruno, sv. Hugo, sv. Jan Křtitel a sv. Josef). Z vnitřního zařízení se dochovaly oltáře sv. Barbory (patronky vězňů a dělostřelců) a sv. Bruna a kazatelna ze 17. století. Ostatní zařízení bylo po roce 1782 převezeno do kostelů v Radimi a v Úbislavicích, další zařízení se dostalo po roce 1950 do muzea v Železnici.
Před kartouzou stojí sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1698.
Kamenné a štukové architektonické články vně i uvnitř jsou cennou raně barokní dekorací, stejně jako zbytky nástropních a nástěnných maleb a dřevěné intarzované dveře. Na jejich opravě či obnově ve 2. desetiletí 21. století se podíleli vězni a vznikla expozice muzea. Z klášterní knihovny se dochovaly bohatě zdobené knihovní skříně přibližně z roku 1740, nyní ve sbírce Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Církevní památky: kláštery
Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.