>
>

Lázně Libverda

oficiální stránky obce
Úvodní strana

Po stopách Riedelů

Riedelova vila, autor: Lukáš Wisla

Jizerské hory

Web: https://www.facebook.com/prazdnedomy/posts/2753554441582280, https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/5841-riedlova-vila

Slavná rodina sklářů z Jizerských hor to ve své historii neměla jednoduché, zažívala pády i vzestupy. Její historie se píše už od roku 1678, kdy se narodil zakladatel sklářské dynastie, který byl ale později během obchodních cest zavražděn. V průběhu generací ale jeho potomci tvrdou prací vybudovali úspěšnou firmu. Josefa Riedela staršího už za jeho života právem nazývali Sklářský král Jizerských hor. Po 2.sv. válce byl ale rodině veškerý majetek zabaven. Pokračovatel rodu Claus Riedel se dostává ze zajetí, když vyskakuje z vlaku v Rakousku, kde od nuly buduje sklářskou manufakturu, která pod vedením Riedelů úspěšně funguje až dodnes.

Délka trasy: 19 km

Autor trasy: Radomír Kočí

Itinerář trasy:

Šámalova chata, Nová louka -> Fuchshaus -Liščí bouda, Kristiánov -> Škola Josefův Důl -> Karl Riedel, huť Marie -> Karl Riedel, Kamenická huť -> Akciová prádelna lnu -> Josef Riedel, sklárna -> Sedmidomky, Desná -> Kulturní dům Sklář -> Riedelova hrobka -> Sklárny firmy Josef Riedel -> Riedelova vila

ŠÁMALOVA CHATA - NOVÁ LOUKA

Když se roku 1678 narodil Jan Kryštof Riedel, mluvíme o začátku této slavné sklářské rodiny. Jan byl šikovný obchodník se sklem, který dovedl český křišťál prosadit i na zahraničních trzích. Žil v Pavlovicích na novozámeckém panství v severozápadních Čechách. Tehdejší cestování bylo ale nebezpečné a roku 1723 byl na jedné z cest zavražděn. Zbyli po něm tři synové, mezi nimi i Johann Carl Riedel, malíř skla, který se jako první usadil v Antonínově. Prvním velkým jménem je pak Johann Leopold Riedel, vnuk Kryštofa, zastupující 3. generaci, který položil základy tradicím sklářské výroby v celém kraji.

Na tomto místě v roce 1630 Albrecht z Valdštejna vykácel část lesa, aby získal stavební dřevo na své stavební projekty v Jičíně a v Liberci. Vzniklá „nová“ louka byla používána jako pastvina. V roce 1756 na ní sklář Jan Josef Kittel založil sklářskou huť. Po pár letech byl ale donucen propachtovat sklárnu právě našemu Leopoldu Riedelovi. Rod Riedlů tu provozoval sklárnu až do roku 1817. O dvacet let později byly budova sklárny a další provozní budovy strženy. Zachován byl panský dům majitele sklárny; ten odkoupili roku 1844 Clam-Gallasové a přestavěli jej na lovecký zámeček. V roce 1929 zámeček převzal stát, sloužil jako vládní rekreační objekt, oblíbil si jej například kancléř Přemysl Šámal. V roce 2020 slouží turistům jako restaurace s možností ubytování.

FUCHSHAUS - LIŠČÍ BOUDA KRISTIÁNOV

Osada Kristiánov je také spjata s Leopoldem Riedlem. Byla založena současně se sklárnou v roce 1775 na základě smlouvy mezi ním a hrabětem Kristiánem Clam-Gallasem. První sklo zde bylo utaveno 17. ledna 1776. V době svého rozkvětu měl Kristiánov vedle vlastní hutě s vysokou pecí a komínem od roku 1780 i svého duchovního, od roku 1848 školu, mlýn, pilu i vlastní hřbitov, kde byl roku 1800 pochován sám Jan Leopold Riedel. Horské sklárny se změnou technologie vytápění pecí a nástupem železnice postupně zanikaly. Roku 1882 přesunuli Riedelové výrobu z Kristiánova do nové sklárny v jabloneckých Rýnovicích, jejíž budovy už byly zbořeny na počátku 21. století. Kristiánov pak z větší části zanikl při dvou požárech: roku 1887 huť a většina domů až roku 1938 pak výstavný Panský dům. Z historických budov se zachovaly jen dvě. Jednou je hájovna z roku 1866, druhou roubený dům zvaný Liščí bouda či původně Fuchshaus podle rodiny Fuchsů. Ta dům vlastnila a provozovala v něm hospodu. Přenesla ho sem v roce 1839 z Nové Louky, když byla stržena tamní sklářská huť, již dávno předtím uzavřená. Památník sklářství spadá pod Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Je otevřen pouze v letních měsících. Nevelká expozice obsahuje i model Kristiánova v době jeho největšího rozkvětu.

ŠKOLA JOSEFŮV DŮL

Ještě zpět k Leopoldovi Riedelovi z Kristianova a Nové Louky. Ten zbohatl zejména při četných rekonstrukcích po sedmileté válce s Prusy, hlavně díky výrobě okenních tabulí, když je v regionu Jizerských hor začal vyrábět jako první. Po něm úspěšně převzal žezlo i nejstarší syn Anton Leopold Riedel, zástupce 4. generace, narozený v roce 1761, který dál pokračoval v inovacích. Snažil se o zlepšení kvality skla a zušlechťování skloviny. Vyráběl duté sklo čiré i barevné, lustrové ověsy a misky, flakony i tyčinky. Měl dva syny a pět dcer. Firmu po otci převzal nejstarší syn Franz Riedel.

Nyní se nacházíme u školy jiného Franze a to císaře Franze Josefa postavené v roce 1905. Jistě se zde také učilo mnoho zdejších nadaných sklářů, bohužel v roce 2020 je budova již mnoho let prázdná. O znovuzrození se kolem roku 2014 snažila společnost D.I.E.C., jež by zde ráda vybudovala Mistrovskou školu řemesel. Z plánů ale bohužel sešlo.

KARL RIEDEL, HUŤ MARIE

Další následovník ve slavné rodině sklářů, byl Franz Xaver Riedel, zastupující 5. generaci, narozený v roce 1786. I on byl schopným podnikatelem a výtečným rytcem skla. Roku 1829 založil sklárnu na Jizerce, karta číslo 6435 a vedl i hraběcí huť v Antonínově, karta číslo 6427. Z prvního manželství měl tři dcery, z druhého s Josephine Weber měl tři syny a jednu dceru. Nejstarší dceru Annu Marii provdal v roce 1841 za svého synovce a zaměstnance Josefa Riedela.

Objekt u kterého stojíme, je sklárna a huť Marie, kterou Riedelové postavili poté, co do Josefova Dolu dorazila roku 1894 Liberecko-jablonecko-tanvaldská dráha a umožnila snazší dopravu uhlí. Moderní sklárna disponovala dvěma pecemi typu Siebert pro výrobu tyčového skla. Po roce 1946 se stala součástí národního podniku Spojené jablonecké sklárny. V 90. letech ještě byla v majetku akciové společnosti Jablonex, po jeho rozpadu hledala nového vlastníka.

 KARL  RIEDEL , KAMENICKÁ HUŤ

Již jsme krátce zmínili Josefa Riedela, narozeného roku 1816 v Hejnicích čp. 175 a zastupujícího 6. generaci. Josefa Riedela za jeho života právem nazývali Sklářský král Jizerských hor. Rodinný podnik s ním čeká největší rozmach. Roku 1830 nastoupil ve sklárně svého strýce Franze Riedela. Zde se sblížil i s jeho dcerou, a vlastní sestřenicí, Annou Riedelovou, kterou pojal za svou manželku. Po smrti Franze Riedela připadla firma Anně, která přenechala její vedení svému manželovi. V letech 1840-1850 Josef Riedel zvětšil dvojnásobně objem výroby a v roce 1849 koupil nově založenou sklárnu v Polubném. Z prvního manželství s Annou měl tři syny a dceru Marii. Hugo, Wilhelm i Otto pokračovali v úspěšném podnikání. Roku 1855 však jeho manželka Anna zemřela. Z Polubného, kam se odstěhoval se svou druhou manželkou, učinil centrum své velkolepé podnikatelské aktivity.

Nyní se nacházíme u josefodolské huti, založené roku 1687, kterou měl od roku 1773 v nájmu Leopold Riedel, který je pohřben v Kristiánově. V roce 1909 ji už jako nevyhovující provoz firma Riedel koupila a na jejím místě staví moderní sklárnu obdobné koncepce jako nedaleká huť Marie. Vyráběla rovněž především tyčové sklo. Sklárna nedaleko železniční stanice Josefův Důl v roce 2006 ukončila provoz. Nejnovější informace v časové ose na kartě objektu.

AKCIOVÁ PŘÁDELNA LNU

Sklářský král, Josef Riedel, podnikal i v dalších odvětvích průmyslové výroby. Vlastnil vedle osmi skláren i dvě textilky a uhelné doly. V roce 1860 otevřel přádelnu v Kořenově, karta číslo 6431. A roku 1870 po úpadku zakoupil tuto přádelna lnu z roku 1862. Na Josefu Riedelovi bylo provést podniky průmyslovou revolucí a podařilo se mu to znamenitě. Vyhrává i Grand Prix na Světové výstavě ve Vídni, české lustry, skleněná bižuterie, luxusní duté sklo mají za jeho éry zvuk po celém světě. Dokonce od císaře Františka Josefa I. získal rytířský kříž a papež jej dekoroval Řádem Svatého Kříže.

V roce 1878 v této přádelně začal úspěšně tkát konopné provazy a lana, a také vyrábět žoky na kávu, které exportoval až do Brazílie. Roku 1894 tuto továrnu Josef Riedl přestavěl na tkalcovnu bavlněného zboží, zpracovávající přízi z jeho přádelny v Kořenově. V roce 2007 je továrna částečně užívána ke skladování, nový vlastník ji postupně opravuje. Nejnovější informace v časové ose na kartě objektu.

JOSEF RIEDEL, SKLÁRNA

Josef Riedel měl z druhého manželství kromě dcery Rosy jediného syna, Josefa Riedela mladšího, narozeného v roce 1862, zástupce 7. generace, který nechal mimo jiné postavit v Desné rodinnou vilu pro svou ženu Paulu a který rodinné impérium také úspěšně provedl krachem monarchie a vstoupil s ním do nového Československa.

Nyní se nacházíme na místě, kde Josef Riedel starší postavil v roce 1878 moderní sklářskou huť, jejíž projekt vypracoval technický ředitel skláren Wilhelm Riedel, jeho syn z prvního manželství. Stavbu, stejně jako další zakázky Josefa Riedela, provedl polubenský stavitel Stephan Umann. Budova v blízkosti pozdější železniční stanice Antonínov v roce 2007 již delší dobu chátrá. Nejnovější informace v časové ose na kartě objektu.

SEDMIDOMKY, DESNÁ

Josef Riedel mladší měl se svou ženou Paulou tři děti, dceru Helenu a syny Waltra a Arnolda. Po smrti Josefa Riedela mladšího v roce 1924 začal vést firmu Walter Riedel, zástupce 8. generace, narozený v roce 1895. Rodinný podnik za jeho fungování i v krizové době mezi dvěma válkami sílil a stal se předním výrobcem luxusních skleněných předmětů, lamp, ale i skleněných šperků. Walter byl oceněn Grand Prix na mezinárodní výstavě a později i na světové výstavě v Paříži. Vaz zlomila rodině 2 sv. válka, zejména nucená spolupráce s německou armádou. Mohla za to zejména technologie zpracování technického skla, která zajímala armádní vývojáře fašistického Německa, a tak po konci války došlo k obvinění rodiny z kolaborace, zkonfiskování veškerého majetku a Walter Riedel byl 10 let v Sovětském svazu v zajetí. Využívali ho jako sklářského odborníka a poradce. Tím zde skončila sláva podniku světového věhlasu.

Tyto domky stojící vysoko nad ostatními domy tvoří dominantu Desné III. V roce 1905 je dal pro své dělníky postavit Wilhelm Riedel. Jedná se o dřevěné jednopatrové domky, kde původně v každém bydlelo 5 rodin. Postaveno jich bylo sedm, odtud je také jejich název. V roce 2020 jsou domky v soukromém vlastnictví a udržované.

KULTURNÍ DŮM SKLÁŘ

Pokračovatelem riedelovské sklářské tradice se stal Walterův syn Claus, zástupce 9. generace, narozený v roce 1925, který vyrůstal ve velmi nelehké době 2. sv. války. Kuriozním způsobem se mu podařilo dostat ze zajetí, když v Tyrolsku vyskočil z vlaku převážejícího německé vojáky a důstojníky zajaté v Itálii. Za pomoci rodiny Swarovski se usadil v tyrolském Kufsteinu a vytvořil stylovou sklářskou manufakturu. Byl první, kdo v historii vinného skla začal navrhovat a vyrábět sklenice podle charakteru vína. Vytvořil vinné sklo, které je ve vinařském světě skutečnou legendou. Tam za ním po 10 letech věznění v Sovětském svazu přišel i jeho otec Walter Riedel. S manželkou měl syna George a dceru.

Nyní stojíme před kulturním domem Sklář. Na místě stálo v minulosti selské stavení. Přibližně od poloviny 19. století se začalo v domě s provozováním hospody. V roce 1888 koupila nemovitost firma Riedel, která nechala k hospodě přistavět koňské stáje a hostinské pokoje. Budova se zvýšila o jedno patro, později se přistavěl pro místní ochotníky sál a jeviště. Budova se stala centrem společenského a kulturního života ve městě. Po roce 1945 byl ale veškerý majetek rodiny Riedelů v Československu vyvlastněn a zestátněn. Kulturní dům Sklář v roce 2020 slouží jako závodní restaurace a kulturní sál, ale podle exteriéru je vidět, že po odchodu Riedelů objekt nejlepší léta bohužel nezažívá.

RIEDELOVA HROBKA

Georg Josef Riedel, narozený v roce 1949, zástupce 10. generace, přispěl k rozšíření nových kontaktů s kulturními kruhy v USA, exkluzivní obchod Tiffany na Páté avenue v New Yorku se stal jedním z jeho nejvýznamnějších zákazníků. S manželkou Evou Konig má dceru a syna Maxmiliana Josefa.

Rodinná hrobka rodiny Riedlů, u které se nyní nacházíme, byla postavená v letech 1889 - 1890 stavitelem Adolfem Bürgerem. Hrobku nechal postavit pro otce Josefa Riedela staršího syn z prvního manželství – Wilhelm. Místo vybral tak, aby otec a další členové rodiny i po smrti viděli na sklárny. Hrobka má podobu novorománsko-gotické kaple s kryptou. Je postavena ze zlatého hořického pískovce. Velmi impozantně působí kryptová kaple s věžičkou, kde kdysi vyzváněl zvon. Až do 60. let 20. století tu byly uloženy ostatky některých členů rodiny Riedelů. V hrobce bylo celkem 7 rakví a 4 urny. Rakve byly dvojité, kovové a těžké. Každá z nich byla opatřena štítkem se jménem a daty narození a úmrtí, v každé z nich byla uložena skleněná tyčinka a křížek. V roce 1962 byly ostatky zpopelněny a uloženy do rodinné hrobky na hřbitově v Horním Polubném. Hrobka je v roce 2020 v majetku města a udržovaná. Kaple hrobky se využívala při pořádání slavností města, kdy v ní byly umísťovány různé expozice. Využívá se například i při Muzejní noci v Desné, v jejímž rámci v ní jsou pořádány malé koncerty.

SKLÁRNY FIRMY JOSEF RIEDEL

Zástupcem již 11. generace je Maxmilian Josef Riedel, narozený v roce 1977, který je dalším úspěšným pokračovatelem rodinné tradici v tyrolském Kufsteinu. Představil například nový typ sklenic, sérii O. Tvary číší jsou identické s tvary předchozí série Riedel Vinum, ale nemají stopku a podstavec. Jsou vhodné pro každý den, každý nápoj i pro každou příležitost.

Nyní se nacházíme před první sklářskou hutí v Dolním Polubném, později Desném III, srdcem Riedelů u kterého vznikla i jejich rodinná vila a na které shlíží rodinná hrobka. Továrnu postavil Ignaz Friedrich roku 1849, ale už roku 1851 ji kupuje sklářský král Josef Riedel starší. Sklárna stála na strategickém místě u tak zvané Krkonošské silnice, jež spojovala Jizerské hory s městy v okolí. Původní sklárnu zřejmě tvořily dnešní budovy bez čísla popisného na parcele č. 10 u čp. 493. Budovy pro výrobu tyčoviny čp. 454 staví firma roku 1882 několik set metrů východněji u železniční stanice Dolní Polubný. Je obdobou huti v Dolním Maxově z roku 1878 a nese shodné architektonické členění pasy z režného zdiva, charakteristické pro práci polubenského stavitele Umanna. V roce 1883 byla uvedena do provozu také slévárna bronzu, budova čp. 455 situovaná kolmo na sklárnu a železniční trať. V roce 1906 zde vzniká další huť na tyčovinu (pravděpodobně jde o budovu čp. 727 se stupňovitými štíty při ulici), a podniková rafinerie. Další budovy skláren pak vznikají po první světové válce, kdy firma Josef Riedel zažívá vrchol svého působení na našem území. Po roce 1945 se sklárny rodiny Riedelů stávají součástí státních podniků tzv. Jabloneckých skláren. Ve sklárnách v Desné se vyrábí i v roce 2020, vlastníkem je skupina Preciosa.

RIEDELOVA VILA

Riedlovu vilu si nechal postavit podle vzoru reprezentačních severoitalských sídel v letech 1893 - 1894 Josef Riedel ml. pro svou ženu Paulu. Stojí na pozemku, na kterém se v letech 1839–1851 rozkládaly ve své době proslavené a oblíbené vodoléčebné lázně. V roce 1924 Josef Riedl ml. zemřel a zanechal dědictví svým dvěma synům, Waltrovi a Arnovi. Riedelové v ní žili až do roku 1945, kdy byli odsunuti a jejich majetek byl zkonfiskován. Vila byla pak využívána k různým účelům, a v důsledku toho také bohužel vnitřně upravována. Po válce v ní bydleli vojenští inženýři, poté tu byly zřízeny kabiny pro fotbalové hráče a 2 bytové jednotky. Od roku 1951 tu byla učňovská škola s internátem. Od roku 1955 je v přízemí umístěna mateřská škola a první patro sloužilo jako jesle. To vše nenávratně poznamenalo interiér budovy. V roce 2020 je ve vile kulturní a informační středisko s knihovnou, stálou expozicí regionální historie a archívem. Konají se zde výstavy, svatby, koncerty, přednášky a jiné kulturní akce. Domluvit si zde lze návštěvu nedaleké Riedlovy hrobky.

Příloha

Fotogalerie

Liščí bouda, autor: Matyáš Gál

Liščí bouda

 
Liščí bouda, autor: Matyáš Gál

Liščí bouda

 
Šámalova chata, autor: Lukáš Wisla

Šámalova chata

 
Riedelova hrobka, autor: Lukáš Wisla

Riedelova hrobka

 
Riedelova vila, autor: Lukáš Wisla

Riedelova vila

 
Škola Josefův Důl, autor: Radomír Kočí

Škola Josefův Důl

 
Karl Riedel, huť Marie, autor: Radomír Kočí

Karl Riedel, huť Marie

 
Karl Riedel, Kamenická huť, autor: Radomír Kočí

Karl Riedel, Kamenická huť

 
Akciová přádelna lnu, autor: Radomír Kočí

Akciová přádelna lnu

 
Josef Riedel, sklárna, autor: Radomír Kočí

Josef Riedel, sklárna

 
Sedmidomky, Desná, autor: Radomír Kočí

Sedmidomky, Desná

 
Kulturní dům Sklář, autor: Radomír Kočí

Kulturní dům Sklář

 
Sklárny firmy Josef Riedel, autor: Radomír Kočí

Sklárny firmy Josef Riedel

 
Mapa trasy Po stopách Riedelů

Mapa trasy Po stopách Riedelů

 
 
 

Anketa

Souhlasíte s tím, aby se na zahradě MŠ vybudovalo pro děti nové hřiště?
 
49% (311)
 
50% (314)
Všechny ankety a kvízy
 

Lázně Libverda

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.


Partnerská města

swieradow zdroj mirsk trzebiel

Loga partnerů

Projekt byl podpořen z dotačního fondu Libereckého kraje.
banner cemba banner swieradowzdroj
Obecní úřad Lázně Libverda © 2007 | Lázně Libverda 16, 46362 Hejnice
Tel: 482 322 151 | E-mail: info@laznelibverda.cz
 
load