Lázně Libverda

Systém několika vzájemně propojených okruhů různých délek a obtížností v nadmořské výšce přes 900 m umožňuje každodenní zábavu i trénink. Tratě mají dostatečnou šířku a parametry jak pro klasiku, tak pro bruslení. 
Zároveň jsou tratě napojeny na další trasy na Žalý, do Vrchlabí, přes Rovinka na Mísečky a dále na hřebeny Krkonoš (napojení na Krkonošskou běžeckou magistrálu). Celkem je tak v zimě k dispozici přes 100 km upravovaných tras. 

Trasy z Horních Míseček – aktuální informace.

Benecko

Benecko se rozkládá v západní části Krkonoš na západních svazích masívu Žalého. Obec se skládá ze čtyř bývalých samostatných obcí - Horních a Dolních Štěpanic, Benecka a Mrklova. Nachází se v poměrně svažitém terénu, nejnižší nadmořská výška v Dolních Štěpanicích je 433 m n m., zatímco nejvyšší vrchol zadního Žalého má výšku 1 036 m n m. Benecko je poprvé uváděno v roce 1628 v souvislosti s tehdy již pustým hamrem. Jeho zakladatelem byl patrně Beneš, odtud Benešsko - Benecko. Dávná pověst vypráví o poustevníkovi řádu sv. Benedikta a jeho druhu jelenovi. Odtud prý vznikl znak obce - jelení hlava s křížem mezi parohy. Historickým jádrem obce byl hrad Štěpanice. První písemná zmínka z roku 1305 hovoří o založení hradu Janem z Valdštejna, ale podle Balbína zde již v roce 1254 vládl Jindřich Jan z Valdštejna. Tento údaj potvrzují archeologické nálezy na hradě. V současnosti z hradu zůstala zřícenina bašty a zbytků obranného systému. Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělstvím a ručním tkalcovstvím, v některých částech obce i domácí výrobou bižuterie. Ke zlomu došlo až s rozvojem turistiky a zimních sportů koncem 19. století. V roce 1892 vyrobil sekerník Vondrák na pile v Dolních Štěpanicích hraběcím hajným první bukové lyže podle vzoru skijí lesníků hraběte Harracha. V meziválečném období zažil region významný nárůst turistického ruchu. Dnes je důležitým střediskem cestovního ruchu.

Rovinka

Rozcestí s občerstvením na trase mezi Špindlerovým Mlýnem a Beneckem.

Horní Mísečky

Horské rekreační středisko Horní Mísečky je položené v klidné oblasti obce Vítkovice na svazích Medvědína v nadmořské výšce 1 000 m a je nejvýše položenou horskou osadou Krkonoš. První bouda tu byla postavena již roku 1642 a osada byla osadou dřevařů a horníků, dnes se zde nachází řada rekreačních objektů. Lanová dráha Medvědín je ideálním spojením Horních Míseček se Špindlerovým Mlýnem. Horními Mísečkami prochází horská silnice z Dolních Štěpanic k Vrbatově boudě. Končí zde též naučná stezka Prameny Labe.

Harrachova skála

Harrachova skála leží na svahu hory Mechovinec na Žalském hřbetu. Na Harrachově skále je už od roku 1893 vybudována přístupová cesta a vyhlídka s železným zábradlím, ze které je výborný výhled na Kotel, Zlaté návrší, Medvědín, Horní Mísečky, Špindlerův Mlýn, Kozí hřbety, Luční horu, Zadní Planinu, Černou skálu, Šeřín, Žalý a Mechovinec. Nejkratší cesta vede z Horních Míseček po červeně značené Bucharově cestě směrem na Mechovinec. V místě křížení se zimním běžeckým okruhem je rozcestník, od kterého vede asi 150 metrů dlouhá značená odbočka k Harrachově skále.