Krkonoše
Benecko se rozkládá v západní části Krkonoš na západních svazích masívu Žalého. Obec se skládá ze čtyř bývalých samostatných obcí - Horních a Dolních Štěpanic, Benecka a Mrklova. Nachází se v poměrně svažitém terénu, nejnižší nadmořská výška v Dolních Štěpanicích je 433 m n m., zatímco nejvyšší vrchol zadního Žalého má výšku 1 036 m n m. Benecko je poprvé uváděno v roce 1628 v souvislosti s tehdy již pustým hamrem. Jeho zakladatelem byl patrně Beneš, odtud Benešsko - Benecko. Dávná pověst vypráví o poustevníkovi řádu sv. Benedikta a jeho druhu jelenovi. Odtud prý vznikl znak obce - jelení hlava s křížem mezi parohy. Historickým jádrem obce byl hrad Štěpanice. První písemná zmínka z roku 1305 hovoří o založení hradu Janem z Valdštejna, ale podle Balbína zde již v roce 1254 vládl Jindřich Jan z Valdštejna. Tento údaj potvrzují archeologické nálezy na hradě. V současnosti z hradu zůstala zřícenina bašty a zbytků obranného systému. Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělstvím a ručním tkalcovstvím, v některých částech obce i domácí výrobou bižuterie. Ke zlomu došlo až s rozvojem turistiky a zimních sportů koncem 19. století. V roce 1892 vyrobil sekerník Vondrák na pile v Dolních Štěpanicích hraběcím hajným první bukové lyže podle vzoru skijí lesníků hraběte Harracha. V meziválečném období zažil region významný nárůst turistického ruchu. Dnes je důležitým střediskem cestovního ruchu.
Rozcestí s občerstvením na trase mezi Špindlerovým Mlýnem a Beneckem.
Horské rekreační středisko Horní Mísečky je položené v klidné oblasti obce Vítkovice na svazích Medvědína v nadmořské výšce 1 000 m a je nejvýše položenou horskou osadou Krkonoš. První bouda tu byla postavena již roku 1642 a osada byla osadou dřevařů a horníků, dnes se zde nachází řada rekreačních objektů. Lanová dráha Medvědín je ideálním spojením Horních Míseček se Špindlerovým Mlýnem. Horními Mísečkami prochází horská silnice z Dolních Štěpanic k Vrbatově boudě. Končí zde též naučná stezka Prameny Labe.
Harrachova skála leží na svahu hory Mechovinec na Žalském hřbetu. Na Harrachově skále je už od roku 1893 vybudována přístupová cesta a vyhlídka s železným zábradlím, ze které je výborný výhled na Kotel, Zlaté návrší, Medvědín, Horní Mísečky, Špindlerův Mlýn, Kozí hřbety, Luční horu, Zadní Planinu, Černou skálu, Šeřín, Žalý a Mechovinec. Nejkratší cesta vede z Horních Míseček po červeně značené Bucharově cestě směrem na Mechovinec. V místě křížení se zimním běžeckým okruhem je rozcestník, od kterého vede asi 150 metrů dlouhá značená odbočka k Harrachově skále.
Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.