>
>

Lázně Libverda

oficiální stránky obce
Úvodní strana

Kolem rozhledny Žalý

Žalý, autor: Jiří Stránský

Krkonoše

Navštivte jedinou kamennou rozhlednu v Krkonoších, ze které za příznivého počasí uvidíte neopakovatelný kruhový rozhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí.


Benecko

Benecko se rozkládá v západní části Krkonoš na západních svazích masívu Žalého. Obec se skládá ze čtyř bývalých samostatných obcí - Horních a Dolních Štěpanic, Benecka a Mrklova. Nachází se v poměrně svažitém terénu, nejnižší nadmořská výška v Dolních Štěpanicích je 433 m n. m., zatímco nejvyšší vrchol Zadního Žalého má výšku 1 036 m n. m. Benecko je poprvé uváděno v roce 1628 v souvislosti s tehdy již pustým hamrem. Jeho zakladatelem byl patrně Beneš, odtud Benešsko - Benecko. Dávná pověst vypráví o poustevníkovi řádu sv. Benedikta a jeho druhu jelenovi. Odtud prý vznikl znak obce - jelení hlava s křížem mezi parohy. Historickým jádrem obce byl hrad Štěpanice. První písemná zmínka z roku 1305 hovoří o založení hradu Janem z Valdštejna, ale podle Balbína zde již v roce 1254 vládl Jindřich Jan z Valdštejna. Tento údaj potvrzují archeologické nálezy na hradě. V současnosti z hradu zůstala zřícenina bašty a zbytků obranného systému. Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělstvím a ručním tkalcovstvím, v některých částech obce i domácí výrobou bižuterie. Ke zlomu došlo až s rozvojem turistiky a zimních sportů koncem 19. století. V roce 1892 vyrobil sekerník Vondrák na pile v Dolních Štěpanicích hraběcím hajným první bukové lyže podle vzoru skijí lesníků hraběte Harracha. V meziválečném období zažil region významný nárůst turistického ruchu. Dnes je důležitým střediskem cestovního ruchu.

Jindrova skála

Vyhlídkové místo s pamětní deskou spisovatele Josefa Šíra. V lesíku „Poustka“ má Jindrova skála řadu "příbuzných" skalek.

Kaple sv. Huberta

Na štítu nad vchodem do kapličky je reliéf s obecním znakem, na střeše je vztyčena zvonička s cibulovou věžičkou a křížem na vrcholu. Celková výška stavby je 12 m. Velký oltářní obraz namaloval MVDr. Miloš Gerstner, námětem je svatohubertský výjev. Podle pověsti totiž v  Poustce žil poustevník s jelenem a laní. Zvonička zvoní pravidelně každé ráno v 7 hodin, v pravé poledne a večer ve 20 hodin.

Kotelská vyhlídka

Kotelská vyhlídka se nachází u Horních Štěpanic na Benecku. Z vyhlídky je za pěkného počasí nádherný pohled na krkonošský Kotel a na okolí Benecka.

Horní Štěpanice

Horní Štěpanice kdysi mívaly statut městečka, ten však ztratily v době, kdy hrad Štěpanice v roce 1524 opustili jeho majitelé. Hlavním zdrojem obživy místního lidu byla práce v lese a rolnictví. V Horních Štěpnicích se nachází nejen typické roubené chalupy, ale i dnes již vzácná tzv. "krčková stavení" (č.p. 3). Stavebním materiálem byly na šířku kladené kulaté a půlkulaté špalky, zdi chalup tak získaly - na rozdíl od pruhovaných roubenek - zajímavou "mozaiku" letorostů dřeva. Kousek od kostela bývala škola (č.p. 37), ve které v letech 1888-1909 učil řídící Josef Šír, autor románů a povídek z Krkonoš.

Mrklov

Mrklov byl osídlován podél vody, a byl převážně zemědělskou vsí. Pěstoval se zde len, předení lnu patřilo i mezi robotní povinnosti. Za panování Marie Terezie se rozšířila domácká výroba pláten.

Rovinka

Rozcestí s občerstvením na trase mezi Špindlerovým Mlýnem a Beneckem.

Rozhledna Žalý

Hora Přední Žalý (1 019 m n. m.) se nachází v poslední rozsoše Žalského hřbetu ve střední části Krkonoš. Dnešní 18 m vysokou kamennou čtyřbokou rozhlednu, která je již třetí rozhlednou na tomto místě, nechal v roce 1892 postavit Jan Nepomuk hrabě Harrach. Rozhledna je přístupná za příznivého počasí. Z vrcholu rozhledny je neomezený kruhový výhled, který je označován za jeden z nejlepších v Čechách. V blízkosti rozhledny byla v roce 2009 otevřena restaurace, která vznikla jako kopie původní roubené turistické chaty z roku 1890. Na východní části vrcholové plošiny je horní stanice sedačkové lanovky skiareálu Herlíkovice, která je v provozu i v létě.


Příloha

Fotogalerie

Hrad Štěpanice, autor: Milan Drahoňovský

Hrad Štěpanice

 
 
 

Anketa

Souhlasíte s tím, aby se na zahradě MŠ vybudovalo pro děti nové hřiště?
 
49% (311)
 
50% (314)
Všechny ankety a kvízy
 

Lázně Libverda

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.


Partnerská města

swieradow zdroj mirsk trzebiel

Loga partnerů

Projekt byl podpořen z dotačního fondu Libereckého kraje.
banner cemba banner swieradowzdroj
Obecní úřad Lázně Libverda © 2007 | Lázně Libverda 16, 46362 Hejnice
Tel: 482 322 151 | E-mail: info@laznelibverda.cz
 
load