>
>

Lázně Libverda

oficiální stránky obce
Úvodní strana

Kostel sv. Bartoloměje v Dobrovici

Kostel sv. Bartoloměje v Dobrovici, autor: archiv města

Polabí

Palackého náměstí
Dobrovice, 294 41

Trojlodní goticko-renesanční kostel z let 1569-71 byl postaven nákladem Jindřicha z Valdštejna. Obnoven roku 1732, pozdně barokní věž přistavěna roku 1775. Opraven byl v letech 1813-14. Interiér je bohatě zdoben malovanými erby a květinovými motivy.

O nejstarších dějinách křesťanského svatostánku v Dobrovici nevíme vlastně nic určitého. První - nepřímá - zmínka o jeho existenci pochází až z poloviny 14. století; tehdejší vlastník vsi, Mutina z Chlumu disponoval právem podacím kostelním (tj. právem dosazovat kněze do kostela) v Dobrovické vsi a v Sýčině. O několik let později, roku 1370, už se však jeho dědic Mstidruh dělil o toto právo s vlastníky Vinařic, Bohuňkem a Henykem, což zákonitě vedlo ke sporu mezi oběma vrchnostmi. Díky této při však známe jména dobrovických farářů z té doby - Teodorika (zemřel 1370), Martina z Prahy (1370 - 1371) a Františka (1371 - 1374). Tehdy však v Dobrovici stál jiný kostel, než jaký máme před sebou dnes. Jednalo se o původně dřevěný kostel zasvěcený sv. Archanděli Michaelovi. O podobě tohoto kostela ani o jeho přesném umístění však bohužel nevíme nic, a to i přesto, že ještě v roce 1761 tato stavba, tehdy označovaná jako "německá kaple", sloužila k pohřbívání.

Vznik kostela sv. Bartoloměje je spojen s osobností Jindřicha z Valdštejna. V době, kdy
buduje v Dobrovici hlavní sídlo svého panství, dává pokyn i ke stavbě nového chrámu. Díla se ujímají řemeslníci, pracující v té době pro Jindřicha na stavbě a výzdobě zámku, a během krátkého období v letech 1569 - 1571 budují nad městečkem novou dominantu, tehdy
ještě bez věže. Místo ní stála na místě, kde se dnes nachází socha Panny Marie, dřevěná zvonice. Nový kostel tedy z vnějšku nebyl, až na své rozměry, nijak okázalý. Přesto, že v té době i v Čechách vrcholí renesance, v případě církevních staveb ji konzervativní nekatolická česká společnost, k níž patřil i luterskou víru vyznávající Jindřich z Valdštejna, odmítala jako příliš světskou a dávala přednost stylu pozdní gotiky. Ta je nejvíce patrna v presbyteriu (kněžišti), kde ji připomíná jednak polygonální půdorys závěru, zesílený v rozích jednoduchými vnějšími
opěráky, jednak žebrová klenba (křížová a hvězd
icová). Ukotvení žeber na subtilních římsách však naznačuje jejich spíše dekorativní účel. Tuto skutečnost přiznává i zaklenutí trojlodí - v hlavní lodi jsou žebra nahrazena hřebínky, v postranních pak jsou hrany křížové klenby zcela bez zvýrazňujících prvků. Gotický styl rovněž připomínají vysoká sdružená okna, všechna původně zakončená plaménkovou kružbou pod hrotitým obloukem. Stavebně jednoduchý interiér byl původně vyzdoben barevnými freskami s figurami rytířů a texty z Písma.

Nově postavený kostel se zakrátko stal místem posledního odpočinku svého zakladatele. Dne 4. prosince 1579 Jindřich z Valdštejna po delší nemoci skonal a byl pochován v hrobce pod podlahou kostela. Jeho ostatky byly bohužel za třicetileté války rozmetány švédskými vojáky, kteří kostel i hrobku vyrabovali. Podobu zakladatele však přece jen můžeme vidět na deskovém epitafiu nad panskou lavicí v presbyteriu, kde je zachycen na trojportrétu spolu se svými dětmi a oběma manželkami

Tragické důsledky třicetileté války postihly celé dobrovické panství. Z hlediska církevní správy je podstatné, že definitivně odešli nekatoličtí kněží a velké množství kostelů tak ztratilo své správce.  Nový dobrovický farář Joannes Caplicius z Chlumu tak pečoval o farní kostely v Rejšicích, Sýčině a ve Všejanech a filiální na Týnci, v Dobrovici, v Semčicích, Žerčicích, Jabkenicích, ve Struhách a na  Loučeni. Dobrovický kostel byl tehdy v neutěšeném stavu, vinou všeobecné bídy nebyly prostředky na jeho opravu. Až od roku 1732 za Eleonory z Valdštejna dochází k obnově kostela v barokním stylu, včetně pořízení nového vnitřního vybavení - oltářů, lavic, kazatelny i zpovědnic; z tohoto období  rovněž pochází malby na svorníku a květinová dekorace žeber v presbyteriu. V této době dochází i k přestavbě kruchty, jejímž důsledkem byla i nucená barokizace posledního páru oken, a k pořízení  nových varhan. Nejvýraznější změnou však byla stavba věže v letech 1755-1761. Návrh vypracoval pražský stavitel Fr. Ign. Prée, realizací byl pověřen loučeňský polír Jan Kyllich. Po jejím dokončení sem byly přeneseny zvony z dřevěné zvonice, která původně stála na místě dnešní sochy p. Marie - Marie, Bartoloměj a Ježíš do věže, „umíráček“ a „pozvánka“ do lucerny. Poslední zvon byl umístěn do sanktusové vížky  nad kněžištěm. Vedle staré zvonice patrně v té době mizí i starý kostelík sv. Michaela. Tím také končí  nejvýraznější změny v podobě kostela. Poslední zamýšlené dílo - výstavba křížové cesty ke kostelu,  plánovaná v polovině 19. století se nakonec pro nedostatek prostředků neuskutečnila, z peněz, získaných sbírkou, byly nakonec pořízeny pouze obrazy, umístěné následně uvnitř kostela.


Církevní památky: kostely

Fotogalerie

Kostel sv. Bartoloměje v Dobrovici, autor: archiv města

Kostel sv. Bartoloměje v Dobrovici

Kostel sv. Bartoloměje s Immaculatou na místě bývalé zvonice.
 
Interiér kostela sv. Bartoloměje, autor: archiv města

Interiér kostela sv. Bartoloměje

Velkou část výzdoby tvoří erby majitelů panství Valdšzejnů a jejich spřízněných rodů.
 
Interiér kostela sv. Bartoloměje, autor: archiv města

Interiér kostela sv. Bartoloměje

Varhany v kostele sv. Bartoloměje.
 
Kostel sv. Bartoloměje v Dobrovici, autor: archiv města

Kostel sv. Bartoloměje v Dobrovici

Hlavní chrámová loď.
 
 
 

Anketa

Souhlasíte s tím, aby se na zahradě MŠ vybudovalo pro děti nové hřiště?
 
49% (311)
 
50% (314)
Všechny ankety a kvízy
 

Lázně Libverda

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.


Partnerská města

swieradow zdroj mirsk trzebiel

Loga partnerů

Projekt byl podpořen z dotačního fondu Libereckého kraje.
banner cemba banner swieradowzdroj
Obecní úřad Lázně Libverda © 2007 | Lázně Libverda 16, 46362 Hejnice
Tel: 482 322 151 | E-mail: info@laznelibverda.cz
 
load