>
>

Lázně Libverda

oficiální stránky obce
Úvodní strana

Židovská čtvrť v Turnově

Židovská čtvrť, autor: Archiv TPCR

Český ráj

Krajířova
Turnov, 511 01

Jedná se o část města vymezenou ulicemi Palackého, Trávnice a Krajířova. Turnovská židovská čtvrť i přes nutné přestavby zůstala jako celek téměř kompaktní.

Turnovské židovské osídlení, které registujeme od 20. let 16. století, ale které bylo nepochybně o několik desítek let starší, lze zpočátku označit za roztroušené. První židovské domy se soustřeďovaly do ulic kolem náměstí. Až po rozsáhlém požáru v roce 1643 se většina židovských domů začíná soustřeďovat do samostatného celku, konkrétně na Trávnice a do budoucí Palackého a Krajířovy ulice.

Turnovské ghetto se postupně zaplnilo 22 domy, které po zavedení povinného číslování domů v roce 1770 získaly římská čísla. Římské číslování židovských domů bylo nakonec nejdéle trvajícím separačním znakem, neboť v Turnově se udrželo až do roku 1875 a zrušeno bylo patrně až v souvislosti s nařízením o vedení nových pozemkových knih.

V rámci Turnovského léta probíhají v červenci a srpnu prohlídky synagogy, bývalé židovské čtvrti a židovského hřbitova s výkladem. Prohlídky se konají každé úterý od 10:00 a od 14:00 hodin.   

Nyní se podíváme podrobněji na jednotlivé budovy a jejich obyvatele:

Dům čp. 472 (I)

V roce 1880 byl majitelem Sigmund Prager, obchodník s drahokamy a nájemce tabákového skladu, který se v roce 1901 vystěhoval s rodinou na Královské Vinohrady. V 18. století bychom zde nalezli Davida Joachima Weseritze, který se po povinném přijetí německých jmen a příjmení objevuje pod jménem David Liebstein.

Dům čp. 473 (II)

Tento dům patří k nejrozsáhlejším objektům bývalého ghetta. Přestože je obytná budova otočena čelem do Palackého ulice, dům pokračuje malým členitým dvorkem a ukončuje jej až objekt se segmentovým průjezdem proti budově starého biografu. Ve fasádě nad hlavním vchodem se dochovalo unikátní římské číslo II v oválném věnci jako jediný místní pozůstatek starého označení židovských domů. Ve sklepení domu byla v roce 2011 objevena částečně zatopená prostora, do níž se vstupuje z hlavní sklepní místnosti po několika schodech. V současné době je prostor interpretován jako židovská rituální lázeň mikve.

Dům čp. 474 (III)

Tradiční rodinou v tomto domě byli Hillilovi (alias Hillerovi) a jejich potomci Jamnitzovi, z nichž vynikal zejména Markus Hiller (1764-1850), představený židovské obce. V první polovině 20. století zde žila rodina obchodníka Vítězslava Budlovského, který se synem Ing. Dr. Erichem Budlovským zahynul roku 1942 v koncentračním táboře Terezín.

Dům čp. 475 (IV)

Dům se do rukou židovských vlastníků dostává roku 1717, tedy v době nuceného přestěhování Židů z města do budoucího ghetta. V 19. století zde žila rodina Josefa a Judity Dubských. Josefovi potomci se věnovali tradičním židovským zaměstnáním - koželužství a výrobě lihovin. Od roku 1894 zde žili manželé Theodor a Kamila Segerovi. V letech 1914-1918 se Theodor Seger jako tehdejší předseda zdejší židovské obce zasloužil o sociální podporu židovských uprchlíků z Haliče. Kamila Segerová zahynula 11. listopadu 1942 v koncentračním táboře Terezín, Theodor patrně o rok později v Osvětimi.

Dům čp. 476 (V)

Nejstarší záznam o tomto domě pochází z roku 1755 a již tehdy se jednalo o dům židovský. Později je s místem spojeno zejména pokolení Epsteinů, další velmi početné židovské rodiny, která se v Turnově nejčastěji věnovala obchodu s kůžemi. Nejinak tomu bylo v případě Izáka alias Ignáce Epsteina, který dům koupil v roce 1854 a kromě koželužství se věnoval ještě zpracování kamenářské kompozice. Jeho syn Leopold (1863-1940) pokračoval v otcových šlépějích. S manželkou Žofií měl dvě dcery, které i se svými rodinami zahynuly v Osvětimi.

Dům čp. 477 (VI)

Na tomto gruntě se židovský majitel objevil již v roce 1653. Jednalo se o Marka Enocha a jeho ženu Salomenu. Po požáru roku 1707 zde nalézáme rodinu Filipa Heršla Dubského. Po něm se domku ujal Mojžíš Izák z Podolí u Svijan, který v ghettu vlastnil ještě několik dalších nemovitostí (čp. 487, 492, 493). Jejich koupi mu umožnila nejspíše profese zlatníka. V roce 1770 se domu ujímá židovský kantor Izák Jáchym, jenž s několika dalšími společníky zahájil na okraji ghetta průmyslovou výrobu kartounů. Posledním židovským majitelem domu byl Bernard Schiller. V roce 1875 koupil nemovitost zdejší rodák Vilém Votrubec.

Dům čp. 484 (XIII)

V letech 1655-1660 náležel dům Židu Vítovi. Po požáru města koupil spáleniště od jeho vdovy křesťanský soused, kovář Jindřich Čejka. V zájmu soustředění turnovských Židů do samostatného domovního celku se však ještě před polovinou 18. století dostává zpět do židovských rukou. V roce 1747 jej koupil nájemce tabákového skladu Wolf Löbl, který jej předal svému synovi Maieru Wolfovi alias Maieru Thornauovi, primasu zdejší židovské obce a jedné z nejvýznamnějších židovských postav Turnova přelomu 18. a 19. století.
Roku 1857 patřil dům dědicům po Jakubu Dubském. Ti také patřili k posledním židovským obyvatelům domu, který si dodnes i přes svou značnou velikost zachoval archaický vzhled.

Dům čp. 493 (XXI)

Současná podoba domu pochází až z meziválečného období. Již tehdy ale plně odpovídala malému továrnímu provozu, neboť se zde v 19. století usídlila továrna na kartouny s barevnou a později výrobna nábytku a kulečníků. Židovské nájemníky registrujeme až do roku 1889, kdy si zde zařídil obchod s kůžemi Max Epstein, jehož syn Gustav proslul jako prezident sanfranciské burzy. V 90. letech 19. století zde krátce pobývá ještě rodina Epsteinova švagra Karla Laufera, obchodníka s drahokamy. Počátkem 20. století se do domu stěhuje Betty Podvincová s dětmi Rudolfem a Elsou. Rudolf Podvinec se v Turnově dožil perzekuce Židů a jeho stopy končí v transportu, který 20. ledna 1943 směřuje z Terezína do Osvětimi.

Dům čp. 490 (XVIII)

Na dům čp. 484 navazuje další rozsáhlý objekt, neméně zajímavý starý obecní dům židovské obce. Na jeho fasádě v průčelí můžeme dodnes rozeznat stopy po meziválečných firemních nápisech. Krátký průchod, propojující Krajířovu ulici s Palackého, sice vyznívá jako autentický stavební prvek, ale k jeho proražení došlo až počátkem 60. let 20. století.
Již v letech 1688-1695 zde dokládáme jakéhosi Žida Šage. Mnohem důležitější roli sehrál dům počátkem 19. století, kdy se stal jedním z objektů podnikatelského záměru firmy Leinwandt-, Zitz- und Cottofabrique Heller, Neustadtl, Mautner & Companie, která jej koupila, aby zde zřídila další ze židovských kartounek. Firma se však neprosadila, a tak roku 1825 kupuje dům v dražbě liberecký obchodník Josef Kittel.
Nové dějiny tohoto domu se začaly psát až rokem 1869, kdy rozsáhlou nemovitost koupila židovská obec a přemístila sem z domu čp. 483 své sídlo, rabínský byt i školu. Potřebám židovské obce sloužil až do roku 1926, kdy jej obec prodala soukromému majiteli.

Dům čp. 452

Starý obecní dům čp. 490 (viz výše) byl pro potřeby židovské obce ve 20. letech 20. století pravděpodobně příliš rozsáhlý a patrně i značně sešlý. Po jeho prodeji tedy na sousední parcele vystavěno sídlo nové. Zde se nalézala úřadovna s archivem, zasedací místnost a od roku 1940 dokonce i provizorní modlitebna jako náhrada za uzavřenou synagogu.

Dům čp. 489 (XVII)

Rozsáhlý dům s mansardovou střechou v Krajířově ulici byl postaven někdy v 18. století, neboť v roce 1705 je grunt pustý ale o sto let pozdějí zde žijí manželé David a Paula Arnsteinovi, jejichž syn Izák působil v Turnově jako dlouholetý matrikář židovské obce. Poslední židovskou rodinou v domě byli Bodascherovi. Otec Arnošt Bodascher přišel do Turnova v roce 1897 z Humpolecka. Zemřel v předvečer transportů do koncentračních táborů 10. září 1940, pouhých sedm měsíců po své ženě Bertě. Jejich děti zahynuly v lodžském ghettu a v Osvětimi.

Dům čp. 491 (XIX)

Koncem 18. století koupil dům zakladatel první turnovské židovské kartounky Wolf Mayer alias Wolf Thornau. Po polovině 19. století obývala dům rodina obchodníka s kůžemi a pozdějšího předsedy židovské obce Simona Epsteina. Roku 1890 již náležel křesťanskému majiteli.

Dům čp. 492 (XX)

Po požářu v roce 1707 koupil grunt Žid polského původu Jakub David Lissa, aby zde vystavěl nový dům. Po něm se majitelem stal Mojžíš Oesterreicher z Podolí a následně Wolf Mayer. Za domem v zahradě byla rituální lázeň, která svému účelu sloužila až do roku 1893, kdy ji jako nepotřebné zařízení obec prodala křesťanským majitelům domu čp. 492 a ti ji odstranili. Krátce předtím se do domu přestěhovala rodina židovského šámese a košeráka Jakuba Steinwalda. Většina rodiny zahynula v koncentračních táborech.

Dům čp. 486 ( XVa)

V roce 1722 koupila tento grunt Salomena, vdova po Židu Marku Enochovi, pro svého syna Abrahama Enocha, aby si zde mohl vystavět kamenný dům. Koncem 19. století vlastní tento nevelký dům výrobce lihovin Alfred Abeles.

Dům čp. 487 (XVb)

Roku 1757 kupuje Mojžíš Izák pustý pozemek pro vystavění domu své dceři Alžbětě a jejímu manželovi Izáku Markovi. Naposledy zde na přelomu 50. a 60. let 19. století žil synagogální sluha a autor květnatých eutologií na židovských náhrobcích Leopold Steiner s rodinou.

Dům čp. 481 (X)

Jižní strana Krajířovy ulice byla židovskými rodinami osídlena ve druhé polovině 17. století, tedy ještě před vznikem uzavřeného ghetta. Zde stála třetí (nám známá) dřevěná synagoga, vybudovaná jako náhrada za synagogu zničenou požárem. Ta však roku 1707 rovněž podlehne požáru. Později stojí na jejím místě dům židovského kantora a roku 1746 bychom zde nalezli řezníka Abrahama Markuse. Z pozdějších nájemníků můžeme jmenovat soukromníka Josefa Pragera a jeho rodinu.

Dům čp. 480 (IX)

Objekt vlastnil v letech 1681-1683 Žid Mojžíš, poté zůstává až do roku 1774 v křesťanských rukách. Koncem 19. století zde žili  Hahnovi, kteří se živili výrobou obuvi, nebo kramář a obchodník s obilím Filip Lipmann Mestitz s rodinou. Majitelem domu byl do roku 1896 kořalečník Israel Mendl.

Příloha

Církevní památky: ostatní

Fotogalerie

Pozůstatek římského číslování židovských domů na č.p. 473, autor: Archiv TPCR

Pozůstatek římského číslování židovských domů na č.p. 473

 
Mapka s označenou židovskou čtvrtí, autor: Archiv TPCR

Mapka s označenou židovskou čtvrtí

 
Židovská čvrť, autor: Archiv TPCR

Židovská čvrť

 
 
 

Anketa

Souhlasíte s tím, aby se na zahradě MŠ vybudovalo pro děti nové hřiště?
 
49% (311)
 
50% (314)
Všechny ankety a kvízy
 

Lázně Libverda

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.


Partnerská města

swieradow zdroj mirsk trzebiel

Loga partnerů

Projekt byl podpořen z dotačního fondu Libereckého kraje.
banner cemba banner swieradowzdroj
Obecní úřad Lázně Libverda © 2007 | Lázně Libverda 16, 46362 Hejnice
Tel: 482 322 151 | E-mail: info@laznelibverda.cz
 
load