>
>

Lázně Libverda

oficiální stránky obce
Úvodní strana

Po obou stranách hranice

Kristýna, autor: Matyáš Gál

Lužické hory a Žitavské hory

Hrádek nad Nisou – Kristýna

Hrádek nad Nisou leží na okraji Lužických hor v Žitavské pánvi na Trojmezí Čech, Německa a Polska Hrádek je pokládán za nejstarší osídlené místo v údolí Nisy. Již v 10. století byla oblast osídlena slovanskými lužicko-srbskými kmeny.  V obci se nachází kostel sv. Bartoloměje z 18. století, Chrám Pokoje v novogotickém stylu z roku 1900 – 1901, středověká studna a také Multifunkční centrum Brána Trojzemí, ve kterém jsou mimo jiné vystaveny ostatky hrádeckého „vampýra“, muže záhadně pohřbeného ve 14. Století. Severně od města leží rekreační areál Kristýna v zatopeném lignitovém dolu, který nabízí sportovní vyžití.

Hartau

Hartau leží na úpatí Přírodního parku Žitavské hory a je částí města Žitava. Hartau prochází turistický a cyklistický přechod. Pamětihodností a znakem města je vodovodní domek (Röhrhäusel) z roku 1726, který zásoboval až do 19. století Žitavu.

Česká brána

Mohutná dvojice k sobě skloněných skal, nazývaná Česká brána (Böhmisches Tor), leží v údolí Bílého potoka (Weissbachtal). Mezi oběma skalami prochází dnes již nepoužívaná vozová cesta a státní hranice, kterou vyznačují novodobé hraniční znaky i starobylé kříže s písmenem Z (=Zittau) a letopočtem 1831.

U Tobiášovy borovice

Tobiášova borovice stojí na lesním rozcestí u červeně značené cesty. Více než 100 let byla významným orientačním bodem uprostřed rozsáhlých lesů, u něhož se zastavovali nejen turisté, ale i pašeráci. Když se zde kolem roku 1800 těžilo dřevo, nechal obchodník Tobias Kunze z Dolního Sedla tuto borovici stát a zavěsil na ni obrázek svého patrona sv. Tobiáše, podle nějž byl strom pojmenován. Cesta kdysi tvořila hranici grabštejnského a jablonského panství, kterou dodnes připomínají kamenné mezníky s letopočtem 1723 a s vytesanými písmeny G (Gabel = Jablonné) a GS (Grafenstein = Grabštejn).

Podkova

Podkova (518 m) tvoří protáhlý zalesněný kopec mezi Popovou skálou a náhorní plošinou u Loupežnického vrchu. Pojmenován byl podle pískovcové skalní věže vzdáleně připomínající hlavu s přilbou. V blízkosti je i nevelké údolí Skalního divadla. Po obou stranách je lemované pískovcovými skalami, které jsou četnými stržemi a puklinami rozčleněné do skalních věží, bloků a balvanů, stojících za sebou jako kulisy v divadle. Kdysi sem býval pěkný pohled z vyhlídky na svahu Podkovy, ale dnes už je většina skal v údolí zakrytá vzrostlým lesem.

Popova skála

Popova skála (565 m) je mohutné pískovcové skalisko. Původně vodorovně uložené vrstvy sedimentů byly v blízkosti lužické poruchy vychýlené do různě ukloněných poloh a postupným zvětráváním po puklinách se skály rozpadly do mohutných bloků a balvanů, mezi nimiž vznikly četné dutiny nebo jeskyně. Na povrchu některých skal se také vyvinuly nepravidelné prohlubně a oválné skalní mísy. Vrcholové skalisko Popovy skály je dominantou celé východní části Lužických hor. Tvoří je několik mohutných, o sebe opřených pískovcových bloků, mezi nimiž je poměrně široká svislá puklina. Mezi balvany, nakupenými na severní straně skály, vznikla malá skalní brána a několik menších jeskyní. Na vrcholu je zpřístupněná vyhlídka s kruhovým výhledem do širokého okolí.

Sedlecký Špičák

Sedlecký Špičák je zalesněný vrch (544 m), ležící na severovýchodním okraji Lužických hor.  Řídce zarostlý vrchol Sedleckého Špičáku je bez výhledu, ale na nižším skalnatém temeni Lipového vrchu je upravená plošinka s pěkným výhledem na sousední vrch Strassberg se skalními útvary Liščí kazatelny a Výřích skal a dále k západu na Hvozd a vzdálenější vrcholy Lužických i Žitavských hor. U staré cesty na severním svahu kopce stával hostinec na Kohoutím vrchu. Hostinec patřil dlouhá léta k nejoblíbenějším výletním místům v okolí a v provozu byl ještě několik let po 2. světové válce, kdy se prý stal díky své výhodné poloze pašeráckým doupětem. Když ale byly později podél česko-německé hranice postaveny zátarasy, ocitla se chata v zakázaném hraničním pásmu a byla zbořena. Dodnes z ní zůstaly už jenom lesem zarostlé rozvaliny.

Příloha

Fotogalerie

Popova skála, autor: Lenka Pešková

Popova skála

 
Kristýna, autor: Milan Drahoňovský

Kristýna

 
Hartau, autor: Milan Drahoňovský

Hartau

 
 
 

Anketa

Souhlasíte s tím, aby se na zahradě MŠ vybudovalo pro děti nové hřiště?
 
49% (311)
 
50% (314)
Všechny ankety a kvízy
 

Lázně Libverda

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.


Partnerská města

swieradow zdroj mirsk trzebiel

Loga partnerů

Projekt byl podpořen z dotačního fondu Libereckého kraje.
banner cemba banner swieradowzdroj
Obecní úřad Lázně Libverda © 2007 | Lázně Libverda 16, 46362 Hejnice
Tel: 482 322 151 | E-mail: info@laznelibverda.cz
 
load