>
>

Lázně Libverda

oficiální stránky obce
Úvodní strana

Českou branou do Němec

Lužické hory, autor: Matyáš Gál

Lužické hory a Žitavské hory

Horní Sedlo

Horní Sedlo je nevelká rekreační osada sedlem, kde se stýká Ještědský hřeben a Lužické hory. Doba založení osady není známá, první písemná zmínka pochází až z roku 1628, kdy náležela ke grabštejnskému panství a žili zde zejména dřevorubci.  Dnes slouží hlavně rekreaci a často sem jezdí také horolezci, kteří navštěvují blízké Horní a Vraní skály, přístupné romantickou Stezkou horolezců. Při silnici nad obcí najdeme mohutnou lípu a kapličku, u níž můžeme spatřit jeden z mnoha dochovaných řopíků, lehkých pevnůstek z obranné linie budované v letech 1937 - 38.

Krásný Důl

Skalnaté údolí, kde skupiny skal, věže i stěny jsou tvořeny ojvínským pískovcem. V roce 1779 tudy projel Josef II. a tak se toto místo dříve jmenovalo Císařský důl.

Podkova

Podkova (518 m) tvoří protáhlý zalesněný kopec mezi Popovou skálou a náhorní plošinou u Loupežnického vrchu. Pojmenován byl podle pískovcové skalní věže vzdáleně připomínající hlavu s přilbou. V blízkosti je i nevelké údolí Skalního divadla. Po obou stranách je lemované pískovcovými skalami, které jsou četnými stržemi a puklinami rozčleněné do skalních věží, bloků a balvanů, stojících za sebou jako kulisy v divadle. Kdysi sem býval pěkný pohled z vyhlídky na svahu Podkovy, ale dnes už je většina skal v údolí zakrytá vzrostlým lesem.

Česká brána

Mohutná dvojice k sobě skloněných skal, nazývaná Česká brána (Böhmisches Tor), leží v údolí Bílého potoka (Weissbachtal). Mezi oběma skalami prochází dnes již nepoužívaná vozová cesta a státní hranice, kterou vyznačují novodobé hraniční znaky i starobylé kříže s písmenem Z (=Zittau) a letopočtem 1831.

Liščí kazatelna

Upravená skalní vyhlídka Fuchskanzel (Liščí kazatelna, 531 m), zpřístupněná železným můstkem se zábradlím, se nachází na vrchu Strassberg. Stojí na ní zeměměřičský triangulační sloup z roku 1864, od něhož je pěkný výhled přes údolí Lužické Nisy se Žitavou a Hrádkem nad Nisou na zvlněnou krajinu Horní Lužice a také na polské uhelné doly Turoszów s elektrárnou Turów. Na východě je nad údolím Bílého potoka vidět Popovu skálu.

Loupežnický vrch

Loupežnický vrch (539 m) je poměrně plochý čedičový kopec se dvěma vrcholky s omezeným výhledem. Kdysi zde stál možná hrad Winterstein, který zřejmě sloužil k střežení obchodní cesty spojující Čechy a s Lužicí. Jméno Větrov, které má zřícenina dnes je pouze novodobé a nemá historické oprávnění. Hrad by v minulosti prakticky (snad roku 1442 po zboření) celý rozebrán, takže dnes zde nejsou již žádné stopy.Zprávy o existenci hradu jsou rozporuplné a není jisté, zda tady vůbec kdy nějaký hrad stál. 

Lví buk

Na lesním rozcestí u hraniční cesty stál Lví buk. Je uveden ještě na mapě z 30. let 20. století a dříve se podle něj nazývala i lesní cesta, která se zde s hraniční cestou kříží.

U Tobiášovy borovice

Tobiášova borovice stojí na lesním rozcestí u červeně značené cesty. Více než 100 let byla významným orientačním bodem uprostřed rozsáhlých lesů, u něhož se zastavovali nejen turisté, ale i pašeráci. Když se zde kolem roku 1800 těžilo dřevo, nechal obchodník Tobias Kunze z Dolního Sedla tuto borovici stát a zavěsil na ni obrázek svého patrona sv. Tobiáše, podle nějž byl strom pojmenován. Cesta kdysi tvořila hranici grabštejnského a jablonského panství, kterou dodnes připomínají kamenné mezníky s letopočtem 1723 a s vytesanými písmeny G (Gabel = Jablonné) a GS (Grafenstein = Grabštejn).

Vraní a Krkavčí skály

Vraní skály jsou významnou skupinou skal (500 m), vystupující z lesů nad Krásným dolem. Pro svou velkou členitost a pevnost jsou již od konce 19. století hojně vyhledávané horolezci, kteří je označují jako Krkavčí skály. Nejmohutnější Fellerova věž je morfologicky i historicky nejcennější horolezeckou věží Lužických hor. Bez horolezeckého vybavení se dá vystoupit na jižní část Vraních skal pod vrcholky Šachtových věží, odkud je výhled přes Krásný důl na Popovu skálu, údolí Lužické Nisy, Žitavu či polskou elektrárnu Turov, Hvozd a Luž.  

Příloha

Fotogalerie

Lužické hory, autor: Matyáš Gál

Lužické hory

 
 
 

Anketa

Souhlasíte s tím, aby se na zahradě MŠ vybudovalo pro děti nové hřiště?
 
49% (311)
 
50% (314)
Všechny ankety a kvízy
 

Lázně Libverda

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.


Partnerská města

swieradow zdroj mirsk trzebiel

Loga partnerů

Projekt byl podpořen z dotačního fondu Libereckého kraje.
banner cemba banner swieradowzdroj
Obecní úřad Lázně Libverda © 2007 | Lázně Libverda 16, 46362 Hejnice
Tel: 482 322 151 | E-mail: info@laznelibverda.cz
 
load