>
>

Lázně Libverda

oficiální stránky obce
Úvodní strana

Krkonoše na stříbrném plátně - po stopách filmařů

S Tebou mě baví svět

Krkonoše

Telefon: +420 499 405 744
E-mail: info@krkonose.eu
Web: www.krkonose.eu

Romantické a zároveň drsné zimní prostředí nejvyšších českých hor inspiruje řadu umělecky založených lidí. Majestátní horstva, daleké panoramatické výhledy, magická krása zasněžené krkonošské krajiny, ale i tvrdá a nekompromisní tvář zimy jsou nevyčerpatelnými a kreativními zdroji ke ztvárnění různých příběhů. Krkonoše jsou častým cílem filmových štábů. Hrdinové tu prožívají šťastné i méně radostné osudové okamžiky. Pojďme se vydat po jejich stopách...

Synové hor

Český film (drama z roku 1956) režiséra Čeňka Duby spojuje v sobě dva žánry: životopisný a sportovní. Byl natočen podle stejnojmenné knihy spisovatele Františka Košíka. Ústředním motivem je skutečná událost: tragická smrt jednoho z našich prvních lyžařských závodníků Bohumila Hanče a jeho přítele Václava Vrbaty dne 23. března 1913. Děj filmu se odehrává mezi Velikonocemi 1912 a Velikonocemi 1913 (tedy v jediném roce) a je zarámován dvěma mezinárodními závody v běhu na 50 kilometrů. V prvním z nich B. Hanč slavně zvítězil, ve druhém zahynul on i jeho přítel V. Vrbata hrdinskou smrtí během vánice, v níž se pokoušel zachránit zesláblého kamaráda. Hančovy další životní osudy (svatba s milovanou Slávkou, věrnost horám a sportu, národnostní a sociální boj podkrkonošských tkalců a v neposlední řadě jeho přátelství s Václavem Vrbatou) dokreslují postavu psychologicky a lidsky. Film je památníkem hrdinství dvou českých sportovců, kteří dodnes žijí v paměti jako bohatýři, jako praví „synové hor“.  O této události si lidé vyprávějí již více jak sto let. Některá fakta se vytrácejí, jiná se zveličují.

Tuto tragickou událost připomínají dva pomníky, Hančův pomník najdete na červené turistické značce mezi Vrbatovou a Labskou boudou. V těchto místech nalezl Rath polomrtvého Bohumila Hanče. Mohylu Hanče a Vrbaty najdete na Vrbatově návrší (mezi hlavním vrcholem Harrachovy kameny a vrcholem Zlaté návrší) na červené turistické značce mezi Vrbatovou boudou a Harrachovými kameny. V těchto místech byl nalezen umrzlý Václav Vrbata. 

Hoří má panenko

Je česko-italský hraný film (z roku 1967) režiséra Miloše Formana, který se natáčel ve Vrchlabí v místním kulturním domě Střelnice, který stojí dodnes. Děj se odehrává na hasičském bále, kde se baví vesničtí lidé. Jako zpestření je pro ně připravena tombola, která je však rozkradena, a rovněž volba miss, která však také skončí neslavně. Celý film je koncipován jako karikatura české národní povahy.
Postavy vystupující ve filmu jsou ztvárněny převážně neherci z řad vrchlabských hasičů. Jedná se o poslední film Miloše Formana natočený v Československu před jeho emigrací do USA.

Homolka a Tobolka

Jedná se o třetí příběh pražské rodiny Homolkových natočený v roce 1972 Jaroslavem Papouškem.
Tentokrát si Homolkovi vyjeli na zimní rekreaci do Krkonoš, kterou si chtějí se pořádně užít za nejnižší cenu. Děda s babi, Ludva, Heduš a dvojčata si přijíždějí užít zimní radovánky do zotavovny Radost ve Špindlerově Mlýně. Kdo by si nepamatoval památnou větu: "Mámo, to jsou panoramata, co?"

Sněženky a machři

Filmová komedie natočená známým českým režisérem Karlem Smyczkem v roce 1983 patří mezi nejoblíbenější komedie českého plátna. Děj vypráví o studentech druhého ročníku pražského gymnázia, kteří odjíždějí na povinný lyžařský výcvik. Horský učitelský sbor je složen ze zkušené profesorky Boženky, iluzemi naplněné čerstvé absolventky pedagogické fakulty Hanky a přísného profesora Kardy, který s sebou vzal také svou dceru Mariku. V humorném tónu je líčen příjezd a zabydlení studentů na horské chatě, nové a nečekané vztahy mezi studenty a jejich pedagogy. Sněženky - slečny se chtějí líbit a Machři - kluci se předhánějí ve vtipnostech i v ukázkách více či méně brilantního lyžování za účelem oslnění Sněženek.

Část filmu se natáčela v chatě na Smetánce, která se nachází v Peci pod Sněžkou, dále na chatě Vyhlídka, která bohužel v  polovině 90. let vyhořela, na Moravské boudě a Martinově boudě nad Špindlerovým Mlýnem, v restauraci Encián v Peci pod Sněžkou a na sjezdovkách Hnědý Vrch.

S tebou mě baví svět

Děj snímku začíná v době příprav každoroční a tradiční "pánské jízdy" třech velkých kamarádů lékaře Alberta Horáka, dirigenta a hudebního režiséra Michala Adámka a studiového zvukaře Pepy Bednáře.  Ti se chtějí vydat na chalupu Apalucha v Beskydech, ale vlivem razantního zásahu manželek se toto stává něčím jako mateřskou školou v zimní přírodě. Ukáže se, že v jistých situacích jsou otcové lepšími mámami nežli mámy samé, což platí hlavně tehdy, když mámy nejsou v dohledu. Jejich výchovné metody jsou velmi svérázné a vyvolávají plno zmatků a úsměvných situací… Tento snímek natočený v roce 1982 Marií Poledňákovou byl právem vyhlášen komedií století.

Legendární chata Apalucha se nachází 7 km od Vrchlabí na Zlatém návrší u Dolního Dvora, ta se dodnes nezměnila a je stále využívána. Chata leží ve strmém svahu a dostat se k ní není snadné. Scénka, ve které Kateřina (jedna z manželek) spadla do sklepa, se natáčela nikoliv v této chatě, ale v hotelu Morava nacházející se také v Dolním Dvoře.

Krakonoš a lyžníci

Krakonoš a lyžníci je rodinná komedie z roku 1980 režisérky Věry Plívové-Šimkové. Odehrává se v Krkonoších na počátku 20. století, kdy do Krkonoš poprvé přicházejí lyže. Příběh se odehrává v Krkonoších. Hlavní hrdinové Jeník a Matěj zde vypomáhají ve sklářských hutích. Jednoho dne se setkávají s pašerákem, který je ale v jejich očích tím pravým Krakonošem. Pohybuje se na zvláštních prkýnkách – lyžích, které jsou zde do té doby neznámým pojmem. Kluci mu pomáhají prchnout před zákonem, a za odměnu jedny takové lyže dostávají.

Film se natáčel v Rokytnici nad Jizerou, zejména v její malebné části Rokytno. Odsud pochází záběry většiny lyžařských sjezdů a padání do sněhu i natáčení na hřebenech, stejně tak i některé chalupy. Dále se natáčelo v Pasekách nad Jizerou a ve vsi Roprachtice.

Jak vytrhnout velrybě stoličku

Mimořádně úspěšná rodinná komedie Marie Poledňákové, natočené v roce 1977 stojí i poněkolikáté za zhlednutí nejen díky zajímavé zápletce a vtipným dialogům, ale především pro skvělé herecké výkony především neodolatelného Tomáše Holého.
Nadmíru čilý a podnikavý školák Vašek žije sám s maminkou, ale ta se po večerech víc než jemu věnuje baletu. "Všichni kluci mají tátu, jenom já nemám ani psa!" stěžuje si Vašek, a tak se mamince snaží nějakého nového manžela (a sobě tatínka) "dohodit". Na rekreaci při tom narazí na sympatického Luboše, který se zdá ten pravý.

Snímek se natáčel především v Rokytnici nad Jizerou, ve Špindlerově Mlýně v údolí Svatý Petr, na Hotelu Olympie a také na chatě Dias.

Snowboarďáci

Je česká komedie (z roku 2004) v režii Karla Janáka, natočená z velké části ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších. Hlavními hrdiny jsou teenageři Rendy a Jáchym, kteří odjíždí na hory, aby se naučili jezdit na snowboardu. Věří, že si užijí skvělý týden a tajně doufají, že se díky své nové image konečně zamilují. Jenže skutečnost se od jejich představ značně liší. Jáchym je rodiči donucen vzít sebou svoji starší sestru Martu, která si libuje v jeho terorizování. Bratránek Milan se ukáže jako ten nejhorší správce chaty a navíc se naši hrdinové velice rychle zařadí mezi největší nemehla celého horského střediska. Když se zdá, že už to horší být nemůže - budoucnost je přesvědčí o opaku - potkají dívky svého srdce. Celý film je prošpikován efektními snowboardovými scénami, místy i značným napětím a kultovní hudbou, zejména v podání Dana Bárty.

Film byl natáčen na boudě Inka ve špindlerovském Svatém Petru, kde se odehrávaly klíčové scény filmu. Ta dnes již neexistuje, místo ní tam teď stojí nový bytový dům.

Fotogalerie

Homolka a tobolka

Homolka a tobolka

 
Hoří má panenko

Hoří má panenko

 
Krakonoš a lyžníci

Krakonoš a lyžníci

 
Sněženky a machři

Sněženky a machři

 
 
 

Anketa

Souhlasíte s tím, aby se na zahradě MŠ vybudovalo pro děti nové hřiště?
 
49% (311)
 
50% (314)
Všechny ankety a kvízy
 

Lázně Libverda

Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.


Partnerská města

swieradow zdroj mirsk trzebiel

Loga partnerů

Projekt byl podpořen z dotačního fondu Libereckého kraje.
banner cemba banner swieradowzdroj
Obecní úřad Lázně Libverda © 2007 | Lázně Libverda 16, 46362 Hejnice
Tel: 482 322 151 | E-mail: info@laznelibverda.cz
 
load