Lázně Libverda

Okruh začíná u jednoho z nejstaršího objektu v lázních - zrekonstruovaného loveckého zámečku (penzion Frýdlant), dalšími zastávkami je Nový dům, lázeňský dům Ostrava, areál lázeňské kolonády, Zámeček s Clam-Gallasovským erbem a lázeňský dům Vodoléčba, odpočívadlo u panoramatické mapy a Obří sud.

Zrekonstruovaný lovecký zámeček (penzion Frýdlant). Původní lovecký zámeček v parku byl postaven v roce 1905, ve 30. letech minulého století se změnil v lázeňský dům - VILLA FRIEDLAND zvaný též Demuthvilla a začal sloužit pro lázeňské účely. Před rekonstrukcí, která probíhala od června 1999 do dubna 2000 byl penzion 15 let uzavřen. V květnu 2000 zahajuje provoz renovovaný PENZION FRÝDLANT s restaurací VALDŠTEJN. Objekt je umístěn v nejhezčí části lázeňského parku, v areálu se nachází jeden ze vzácných cizokrajných stromů - Liliovník tulipánokvětý.

Nový dům, který se stal základem moderní výstavby zdejších lázní, zahájil provoz 21. března 1986. Jeho otevřením se rozšířila a zkvalitnila převážně lůžková část lázní. Osmipodlažní panelový objekt v lesoparku s kapacitou 310 lůžek ve dvoulůžkových pokojích s příslušenstvím, s vyšetřovacími místnostmi v dolních patrech, s kulturním zázemím a denním barem, si vyžádal celkový náklad 30 milionů korun. Od srpna roku 2000 po dokončení střešní nástavby zpříjemňuje pacientům pobyt nově vybudované podkroví s terasami a výhledem na panorama Jizerských hor. Vnitřní úpravy přinesly klientům i zázemí pro lázeňské procedury.

Lázeňský dům Ostrava byl postaven v roce 1914 v místech, kde až do požáru 17. 11. 1911 stával hlavní lázeňský dům Helm, rozlehlá stavba s mansardovou střechou, ve které v červenci roku 1814 pobýval německý romantický skladatel Carl Maria von Weber. Nový lázeňský dům vznikl na zcela novém půdorysu. Průčelí pseudorenesanční stavby bylo orientováno na západ do parku. Stavební úpravy v průběhu let částečně pozměnily vzhled budovy. Zmizela prosklená veranda, byly rozšířeny prostory kuchyně, bývalá stáčírna libverdské kyselky se přeměnila na technické zázemí, nově přibyl kulturní sál. 3. 7. 1997 byla na budově lázeňského domu odhalena pamětní deska Carl Maria von Weberovi.

Areál lázeňské kolonády, který patří k památkám chráněným státem, tvoří lázeňská kolonáda s pavilony zřídel, gloriet hudebního pavilonu a budova dnešního ředitelství lázní. Dvoukřídlá kolonáda, která uzavírá téměř dvě strany prostranství kolem zřídel, byla postavena v polovině 19. století.

Pavilon Kristiánova zřídla s pitnou síní ve východní části kolonády se stavebně proměňoval. Současný protáhlý osmistěn s mansardovou střechou s prosklenými dveřmi ve střech hlavních stěnách a oválnými okénky v kosých stěnách vznikl na konci 20. let minulého století.

Pavilon Eduardova zřídla reprezentuje lázeňskou architekturu 1. poloviny 19. století. Trojdílná stavba ve střední části vyšší na střeše s kohoutem, který byl podle místní pověsti objevitelem prvního minerálního pramene, je otevřena k nejstaršímu dochovanému lázeňskému domu (dnes ředitelství lázní). Tato jednopatrová obdélná budova v klasicistním slohu ze začátku 19. století, s kamenným portálem, fasádou s dórským kladím a slunečními hodinami na nároží je dokladem vývoje stavitelství lázeňských budov v severních Čechách. Nejprve byla vrchnostenskou budovou, později v domě zvaném Türkenkopf - turkova hlava, byly v přízemí umístěny vany a patro sloužilo ubytování. V blízkosti stojí drobná klasicistní stavbička datovaná rokem 1808 s osmi toskánskými sloupy zvaná Pavilon Mariina zřídla. Uvnitř za železnou mříží se nalézá nejstarší minerální pramen. V západní části areálu najdeme gloriet s dvojitou střechou a zdobnou vázou na vrcholu, který je nazýván pavilonem hudebním.

Zámeček s Clam-Gallasovským erbem a lázeňský dům Vodoléčba. Zámeček, letní sídlo Clam-Gallasů, majitelů panství Frýdlant, bylo postaveno kolem roku 1800. Empírovou jednopatrovou stavbu s mansardovou střechou o půdorysu jednoduchého obdélníku doplňovala hospodářská budova se stájemi a kočárovou, postavena na podkovitém půdorysu se třemi křídly, která plnila i funkci nádvoří. Zde trávilo panstvo se svými hosty pravidelně letní měsíce, což zvyšovalo atraktivnost a popularitu Libverdy. Na počátku 19. století se sídlo těšilo značnému zájmu zámožných společenských vrstev. Dnes zašlou slávu připomíná především Clam-Gallasovský znak umístěný na trojúhelníkovém štítě ve středu průčelí. Mnohé adaptace, poskytnuté později se záměrem přizpůsobit budovy lázeňským potřebám, změnily zcela vnitřní ráz a dispozice obou staveb. 

Odpočívadlo u panoramatické mapy. V tomto místě se setkává sluneční cesta s vyhlídkovým okruhem. Je zde vyhlídka Hájníkova kohota s pověstí o loupeživém rytíři Černém Honzovi, který se za dávných časů stal objevitelem dalších dvou pramenů libverdské kyselky.

Obří sud, unikátní výletní restaurace stojící nad Libverdou na místě s nádherným výhledem, oslavila 1. 2. 2011 již 80. výročí svého vzniku. Je jedinou svého druhu v republice. Za zmínku stojí určitě zajímavost, že tato složitá a náročná stavba byla postavena 12 tesaři, 6 zedníky a 3 truhláři pouze za necelý půlrok. Vnější rozměry Obřího sudu jsou: výška 11,40 m, délka 14,15 m, největší šíře 10,50 m. Nadmořská výška 480 m n. m. Fotografie a popis Obřího sudu se ocitly i v přepychové publikaci Fantastická architektura, vydané v roce 1980 v Londýně, vedle světově proslulých děl Gaudího, Dalího, Moora a dalších. Více o Obřím sudě se dozvíte zde.