Zakladatelem dnešních lázní byl Kristián Filip hrabě Clam-Gallas, majitel frýdlantského panství. Kristián Filip nechal v letech 1776 - 1818 otevřít nové prameny. Starý pramen byl zasypán. Nově navrtané prameny dostaly jména Mariin, Kristiánův a Eduardův a vyvěraly přímo u lázeňských budov.
Ke konci 18. století byl vybudován lázeňský park, kde byl roku 1798 odhalen pomníček zakladatelům lázní i sedlákům, kteří postoupili pro zřízení lázní své pozemky. Na začátku 19. století nechal Kristián Filip pro sebe zbudovat promenádu a empírový zámeček, v němž v letních měsících pobýval, pavilón nad Mariánským pramenem, klasicistní budovu dnešního ředitelství lázní. Díky jeho podpoře vznikla v roce 1819 v obci samostatná škola. Jeho pokračovatelem byl syn Kristián Kryštof.
V roce 1836 byl Libverdě udělen Statut léčivých lázní. Dvoukřídlá kolonáda byla vybudována v roce 1847. V témže roce byla také postavena silnice, která spojila lázně s Raspenavou a Frýdlantem. Nový lázeňský dům (dnes Ostrava) byl otevřen v roce 1868. Od této doby se vývoj a modernizace lázní zastavily a to byl možná i důvod pomalého úpadku Libverdy. Poklesla návštěvnost lázní, protože bohatí lidé dávali přednost Teplicím a západočeským lázním. Počet návštěvníků na konci 19. století byl pouze cca 300 za rok (viz. tabulka).
Rok |
1841 |
1847 |
1857 |
1867 |
1877 |
1887 |
1897 |
1898 |
1900 |
1905 |
1909 |
Počet hostů |
307 |
407 |
420 |
513 |
569 |
311 |
320 |
240 |
406 |
805 |
798 |
Na začátku 20. století se lázně opět začaly snažit, aby se staly pro hosty lákavou nabídkou. Byl postaven tenisový kurt, hrací kout pro děti, byl zprovozněn rybník na koupání. Obec v tu dobu měla okolo 800 obyvatel a byla schopna poskytnout hostům kvalitní ubytování v penzionech a hotelích, které se stále renovovaly. O zábavu se v lázních starala lázeňská kapela, hrající od roku 1783. Libverda byla známa také svou expedicí léčivé vody „libverdská kyselka“, které se např. v roce 1910 prodalo 200.000 lahví.
V roce 1899 byl v obci otevřen stálý poštovní úřad. V roce 1900 byla otevřena železnice z Raspenavy do Bílého Potoka, což značně zlepšilo dostupnost lázní. V roce 1906 byl schválen nový název pro Libverdu: Lázně Libverda. Ve válečných létech 1915 - 1918 byl v obci zřízen špitál pro raněné s 200 lůžky. Celkem zde bylo ošetřeno 1948 lidí. Po vzniku České republiky se první obecní volby konaly 15. června 1919. V roce 1921 při sčítání lidu měla obec 711 obyvatel, z toho 693 Němců a 18 Čechů. Průmysl v Libverdě zastupovala porcelánka, která vyráběla pestrý sortiment zboží. Libverda byla také zemědělskou obcí.
Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.