Ještě po naše časy visí na stěně v jedné komnatě frýdlantského zámku mapa Frýdlanntska, jak byla umně namalovaná podle výzkumů pana Samuela Geslitze z roku 1660. Jsou na ni pečlivě zakreslena všechna místa, tvořící panství Frýdlant a každé je přesně očíslováno, abychom na ukazateli lehko našli, jak se to či ono místo jmenuje. Na této mapě z druhé poloviny XVII.století nalézáme sub No 7 naši Libverdu.
Tedy Liverda - nikoliv Libverda! Z toho plyne, že správně se dědina jmenovala Liverda, a že byl ten název upraven později na Libverdu patrně pod vlivem příbuzně nazvaného Liberce, který tenkrát slul Liberek, nebo nynější název byl součtem spisovného tvaru Liverda a lidového Liberda .... Liverda + Liberda = LIBVERDA.
Zněl-li pravý název Liverda bude nejpravděpodobnější výklad názvu opírající se o švýcarskou vlaštinu prvních kolonistů pánů Biebersteinových tento: li-místo, verda-zelené. Ještě pravděpodobnější je: rio verda - zelený potok, takže původní název je RIVERDA- LIVERDA /jako u slova Rýbrcoul-Librcoul/.
To ještě není zdaleka plný výčet možných vzniků názvů naší obce. Na první pohled může být název i německý. Etymologická pověst /německého původu/ obsahuje zajímavé upozornění na srdíčko lásky s nápisem „ Lieb,Ward´ da! - Lásko, zůstaň si tu! “ , které vryl Rýbrcoul díle Jizeře do kmene dubu. Libverďané rádi používali tohoto symbolu /vyřezané srdíčko/ pro reklamu lázní, ba dokonce si jim zdobili i zcela úřední knihy, a tak se naskýtá ještě jedno vysvětlení záhadného slova Libverda... Iniciálám, které milenci do srdíček na stromě vpisovali se německy říká : Liebe Warter - slůvka lásky, přísaha lásky. Ovšem z těchto slov bychom spíše očekávali zkomoleninu se sykavkou - Lipeverta, proto se o této možnosti nedá příliš uvažovat.
Však se tu nabízí další možnost. Ovšem nesmíme skočit na špek ani tomu žertíři, který nás upozornil na to, že lázně vyrostly v době, kdy všechny vysoké vrstvy švadronily jazykem Molierovým - a že je tudíž docela možné, že jméno Libverdy je původu francouzkého: „ Lieu de verre d´ eau“ - místo sklenice vody či místo,kde se podává sklenice vody. My však máme na frýdlantském zámku mapu, z níž je jasno, že Libverda měla své jméno už před dobou markýzy de Pompadour, a že se tu o sklenici vody před rokem 1660 nedá mluvit.
Posléze ani od „ liveraje „ to jest od sídla livrejovaného lokajstva nelze název odvodit, protože v Libverdě takového sídla nikdy nebylo.
Tak to jsou ty možnosti vzniku názvu naší obce. Však jsme si slíbili - hlavu si s tím nijak lámat nebudeme.
Hledáte-li skutečnou perlu Jizerských hor, zavítejte do místa vzdáleného zhruba 30 km jízdy severovýchodně od Liberce. Mezi městy Hejnice a Nové Město pod Smrkem se nachází v půvabném podhůří severního úpatí Jizerských hor obec Lázně Libverda.
