Lázně Libverda

Libverda jako součást frýdlantského panství

První písemná zmínka o naší obci je z roku 1381, kdy se jí říkalo Lybenwerde. Zápis je uveden v tzv. urbáři frýdlantského panství, který v té době přinášel úplný výčet poddanských vesnic a jejich obyvatel s udáním majetku a povinností. Název obce se později měnil: Liewerde, Liwerde, Liebweda (1601), Liewerda (1651), Leibwerda (1854), Libwerda. Začátek jména obce „lieb“ znamená v němčině „milý“, v doslovném překladu je celý název „milý ostrov uprostřed bažin“.

V nejstarších zprávách je Frýdlantsko uváděno jako součást tzv. Záhvozdí. Do počátku 13. století se dochovalo jen velmi málo pramenů a proto jeho osudy jsou tedy nejasné. Do poloviny 13. století vládli oblasti příslušníci rodu Ronovců. Za panování Přemysla Otakara II. byl Častolov z Ronova přinucen vrátit králi kromě jiného i frýdlantské panství. Poté patřilo Frýdlantsko České koruně.

První písemná zmínka o frýdlantském panství pochází až z roku 1278, kdy ho kupuje od krále Přemysla Otakara II. Rulko z Bibrsteina. Bibrsteinové zastávali důležité funkce u královského dvora a kromě Frýdlantska vlastnili statky v Horní Lužici a ve Slezku. Panstvím procházela obchodní cesta z vnitrozemí na sever do Lužice ke Zhořelci. Za husitských válek podporovali Bibrsteinové krále Zikmunda. Panství bylo několikrát husity ohrožováno a Frýdlant byl dokonce roku 1428 dobyt. I v letech 1446 - 1469 stáli Bibersteinové proti Jiříkovi z Poděbrad. Moc rodu postupně klesala.V roce 1551 zemřel poslední člen rodu Kryštof z Bibrsteina a Frýdlansko připadlo císaři Ferdinandovi I.

V roce 1558 kupuje frýdlantské panství Bedřich z Redernu. Ten ihned po svém příchodu podle tehdejšího práva „cuius regio eius religio“ (koho vláda toho náboženství) změnil všechny kostely na svém panství na protestantské. Pouze mariánský poutní kostel v Hejnicích nemohl být kvůli četným poutím z okolních katolických panství změněn. Byl tedy uzavřen. Nástupem Redernů přesto nastává doba hospodářského rozkvětu. Byl podporován rozvoj řemesel, hlavně plátenictví, bylo založeno několik nových vesnic. Posledním vlastníkem z rodu Redernů na Frýdlantsku byl Kryštof z Redernu, kterému byly ale pro podporu Fridricha Falckého po bitvě na Bílé hoře zabaveny všechny statky a byl prohlášen za zrádce majestátu.

V roce 1622 kupuje frýdlantské panství od císaře Ferdinanda II. jeho generalisimus Albrecht Eusebius z Valdštejna a s ním se do celého panství vrátilo katolictví. Frýdlantské panství se stalo součástí jeho knížectví, povýšeného roku 1625 na vévodství. I když se Albrecht z Valdštejna nechal titulovat Vévoda frýdlantský, žil převážně na svém sídle v Jičíně a frýdlantsko navštívil jen čtyřikrát. Celkem tu prý strávil pouhých devět dní svého života. Roku 1634 byl vévoda zavražděn.

V roce 1636 získává frýdlantské panství od císaře Ferdinanda II. jako odměnu za věrnost v tažení proti Albrechtu z Valdštejna hrabě Matyáš Gallas de Campo. Frýdlantsko až do roku 1647 trpělo závěrem třicetileté války, po které následovala silná rekatolizace protestantských poddaných. Mnoho z nich se proto rozhodlo pro emigraci.

V roce 1757 umírá poslední hrabě Filip Josef Gallas. Poněvadž neměl děti, byl ustanoven za dědice panství jeho synovec Kristián Filip Clam s podmínkou, že on i jeho potomci připojí ke svému jménu také jméno Gallas a budou užívat také Gallasovský erb. Tak vzniká nová rodová větev Clam-Gallasů. Poslední mužský potomek František Clam-Gallas zemřel roku 1930. Poslední majitelkou frýdlantského zámku byla Clotilda Clam-Gallasová, která v dubnu 1945 odjíždí do Vídně, kde v roce 1982 umírá.