Lázně Libverda

Hlavní chybu organizátorů vidím v nedodržení posloupnosti aktivit projektu „Alternativy pro Frýdlantsko“. Ten jediný byl v základních informacích veřejně publikován na stránkách spolku www.horskyspolek.cz ještě před započetím série pěti diskusních setkání, kde byly aktivity projektu plánovány následovně:

1) zpracování odborných analýz (přírodní hodnoty území, socioekonomická studie, příklady dobré praxe z podobných území, oponentní posudek na rozvojovou strategii založenou na SKI areálu), získání argumentace proti záměru;

2) publikování a distribuce výsledků studií;

3) veřejná jednání - participativní formulace vize rozvoje území;

4) informační kampaň.

Nelze se nezeptat, proč první veřejné jednání potažmo diskusní setkání předcházelo samotné publikaci a distribuci výsledků studií. Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko byla až po nepříliš zdařené prezentaci na frýdlantském zámku na důrazné připomínky přítomných zástupců obcí a měst Frýdlantska, zástupců podnikatelského sektoru i samotné veřejnosti zveřejněna následující den na webových stránkách spolku. Tak trochu krok „pět minut po dvanácté“. Přítomní tak měli téměř nulové informace o vypracovaných studiích, prezentace na místě se nesla v duchu: „informací je mnoho, nemá cenu to vše číst, zveřejníme zítra po diskusi na webu“. Ač se považuji za osobu poměrně inteligenčně vybavenou, z tohoto jsem moudrá opravdu nebyla. A ani nikdo jiný. Prostý selský rozum mi říká: je-li téma obsáhlé a čas neadekvátně krátký, zajistím zájemcům o diskusi podklady - ať prezentací na webu v dostatečném časovém předstihu, rozesláním mailem/poštou a nebo zajištěním přímo na místě k nahlédnutí před započetím prezentace. Na počátku jsem litovala, že jsem si zapomněla brýle na dálku v autě a nebudu moci svižně číst promítanou prezentaci a že mi snad něco podstatného unikne - zcela zbytečně, ani nejrychlejší výborně vidící čtenář nebyl schopen přečíst rychle se střídající stránky. A tak se nemohlo stát nic jiného než jediné - celé diskusní setkání na téma alternativy pro Frýdlantsko se velmi záhy proměnilo na diskusní setkání na téma Ski areál na Smrku - ano či ne. Pár jedinců se snažilo diskusi nasměrovat zpět, ovšem nebylo možné debatovat na jakýchkoliv kvalitních informačních základech.

V posledním vstupu prezentace měla slovo PhDr. Jitka Doubnerová (Kancelář Mikroregionu Frýdlantsko, MASIF). Zabývala se cestovním ruchem v chráněných územích, ochranou přírodních oblastí a rozvojem cestovního ruchu (CR) v nich, celkovými trendy rozvoje cestovního ruchu, dopady CR na území - příležitosti x ohrožení, doporučeními pro plánování rozvoje CR v chráněných územích a představila produkty CR šetrné vůči životnímu prostředí, které jsou již známé (Greenways - zelené stezky, prázdniny na venkově, …). V závěru uvedla příklady dobré praxe. Podrobněji se rozepisovat nebudu … díky bohu konečně si je všichni můžeme přečíst na webových stránkách spolku. I když přeci jen … zaujala mě Stezka v korunách stromů („Baumkronenweg“) v oblasti Sauwald v Rakousku. Projekt který s využitím místních surovin (dřeva) a zapojením místních firem vybudoval v lese originální turistické stezky - chodníky délky 150 a 170 m ve výšce 10 a 24 m. Zajímavý nápad … nu a je aplikovatelný sem do našeho regionu, našich lesů, do chráněných oblastí?! Tak na tuto otázku jsem odpověď také nedostala. Jsem člověk, který v Jizerských horách od dětství vyrůstal, prochodil jich značnou část, zažil holé kopce a suché pahýly stromů, prošel si tématy kůrovec i imise, přiložil ruku k dílu a podílel se na osazování terénu novými stromky, rok co rok brigádně pomáhal coby dítko hajného v lese a byl i svědkem, jak se z měsíční krajiny stávají opět zelené lesy. Chodil krmit vysokou do krmelců a na posedy se zatajeným dechem pozorovat pasoucí se lesní zvěř. Přesto jako člověk, milující tyto hory, milující jizerské lesy a přírodu jako takovou říkám, že za určitých podmínek (ne nesplnitelných) lze do této přírody aplikovat sportovní areál, jež přináší i mnoho a mnoho kladů této oblasti. Mimo to … včera při setkání nezazněl jediný pádný argument, proč by areál na Smrku nebyl možný, nezaznělo, zda existuje třeba jen jediný fakt, který by kategoricky vylučoval realizaci. Navíc se jako naprostý laik ptám … z polské strany vzniká podobný areál na hoře Stóg Izerski (budování osmimístné kabinkové lanovky) - jsou to přeci stejné hory, Jizerské, jen druhá část a zde to je bez problémů možné? Tady našli kompromis mezi rozvojem cestovního ruchu tohoto druhu a ochranou přírody, proč ne my?!

Přemýšlela jsem čím tuto úvahu ukončit … a tak bych si dovolila citovat účastnici setkání (jež se bohužel nepředstavila) trochu úsměvnou větou: „Buďme rádi, že tu máme zapadákov“.